„Vláda s tím nesouhlasí, nenašel se ani jeden člen vlády, který by s tím souhlasil,“ řekl po jednání kabinetu Babiš.

Poplatek ve výši 10 000 korun byl zaveden v říjnu 2016 a měl ulevit ÚOHS od množství neoprávněných podnětů. Zatímco v roce 2016 před zpoplatněním prověřoval úřad 1 305 podnětů ohledně veřejných zakázek, o rok později to bylo 93 zaplacených podnětů a 84 věcí od orgánů činných v trestním řízení. Poplatek přitom musely platit i ostatní státní úřady, které jsou ze zákona povinny oznámit ÚOHS, pokud při své činnosti zjistí pochybení v oblasti, kterou se zabývají. Dalších 220 nezaplacených podnětů ÚOHS podle zjištění Úřadu veřejné ochránkyně práv ignoroval, a to včetně oznámení jiných institucí o přestupku.

„Úřad, jehož činnost je hrazena ze státního rozpočtu, se chová tržně. Buďto zaplatíte a podnětem se zabývá, nebo nezaplatíte a podnětem se nikdo dál nezabývá,“ uvedla už dříve Šabatová.

Problémem podle ní je, že ÚOHS na základě své vnitřní směrnice nesledoval, jaké veřejné zakázky se nezaplacený podnět týkal, a nemohl tak zahájit řízení z úřední moci. „Přitom má povinnost zahájit řízení i z vlastní vůle v případě, že dostane informace o možném porušování zákona o veřejných zakázkách. Informace z podnětů, u kterých nebyl poplatek zaplacen, ale neputovaly k žádnému odbornému referentovi, spis byl odložen stranou a nikdo už do něj nenahlédl,“ uvedla ombudsmanka.

ÚOHS podle ní tímto přístupem přišel o důležité zdroje informací, protože na nepravosti ve veřejných zakázkách obvykle upozorňují občané nebo neziskové organizace. Těžko lze po občanech podle ombudsmanky ale chtít, aby platili 10 000 Kč za to, že pomohou státnímu orgánu provádět kontrolu nakládání s veřejnými penězi.