Výdaje rozpočtu by příští rok podle návrhu měly včetně peněz z fondů EU a dalších finančních mechanismů činit 1,342 bilionu korun a příjmy 1,292 bilionu korun.

Stejně jako každý rok se bude muset ministerstvo financí vypořádat s požadavky ministerstev. Ty přesahují podle ministra financí Ivana Pilného (ANO) plánovaný schodek o 97 miliard korun. Uvedl, že návrh předběžných příjmů rozpočtu na příští rok bez peněz z EU je proti letošku vyšší o 69 miliard, předběžné výdaje jsou meziročně o 59,6 miliardy vyšší.

Zdravotnictví prý potřebuje o 4,3 miliardy víc, než je v návrhu

Kromě opozice návrh kritizují i někteří koaliční politici. Vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) na konci května řekl, že návrh má špatně definované příjmy a nevhodnou strukturu výdajů. Chybějí podle něj peníze na infrastrukturu, vědu i sociální péči.

Návrh kritizoval i ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Podle něj není možné, aby vláda nesplnila závazek vydávat v roce 2020 na obranu 1,4 procenta HDP. Podle návrhu MF by vojáci v roce 2020 měli dostat 1,16 procenta HDP.

Více peněz požaduje například i ministerstvo zemědělství, a to o devět miliard více než letos. Návrh počítá pro zemědělství se snížením peněz o 4,93 miliardy na 47 miliard korun.

Podle ministra zdravotnictví Miroslava Ludvíka (ČSSD) zdravotnictví potřebuje o 4,3 miliardy víc, než je v návrhu. Ministerstvo financí navrhlo pro zdravotnictví 6,947 miliardy korun, o 311 milionů méně než letos.

S návrhem nesouhlasí ani ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO), ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) a ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD).

Přes nespokojenost jednotlivých ministerstev návrh státního rozpočtu u většiny z nich a dalších státních úřadů počítá s meziročním růstem výdajů. Největší růst, o 32,6 miliardy korun, je u ministerstva práce a sociálních věcí, následuje ministerstvo školství s růstem o 11,7 miliardy Kč. Naopak největší pokles v absolutní částce je u ministerstva dopravy, a to o 12 miliard korun.

Vláda musí podle zákonných pravidel návrh státního rozpočtu schválit a odeslat do Poslanecké sněmovny do konce září. Zpravidla o rozpočtu začíná jednat během června. Během léta pak ministři jednají s ministrem financí o rozpočtech ve svých kapitolách a do konce srpna musí MF návrh poslat vládě.