Ministerstva návrhu vytkla nedostatečné vymezení předmětu referenda. „V návrhu chybí stanovení kvóra pro platnost rozhodnutí v hlasování, jak je uplatňováno např. v případě krajského či místního referenda. Pouhá nadpoloviční většina zúčastněných hlasujících se jeví nedostatečná k zajištění legitimity,“ uvedlo například Ministerstvo vnitra.
Ministerstvo zahraničí namítlo, že „o složitých otázkách vnitřní i zahraniční politiky rozhodují zvolení zástupci, kteří mají z titulu svých funkcí řadu odborníků schopných posoudit a obhájit kupříkladu zahraničněpolitické zájmy České republiky“.
O vyhlášení referenda by mohla podle návrhu KSČM požádat vláda, nejméně 101 poslanců nebo 41 senátorů a lidé na základě petice s nejméně 100.000 podpisy. To ministerstva označila za nízký počet a málo reprezentativní vzorek.
Komunistický návrh je v pořadí třetí předloženou úpravou všelidového hlasování. Poslanci se už začali zabývat předlohou SPD Tomia Okamury, která se svými parametry komunistické normě blíží. Přísnější pravidla všelidového hlasování předpokládá ústavní návrh ČSSD.
Lidé by podle představ poslanců KSČM nemohli v referendu rozhodovat například o základních právech a svobodách, o daních, odvodech a státním rozpočtu, o výkonu soudní moci a o závazcích, které pro Česko vyplývají z mezinárodního práva. Přípustnost otázky by mohl posuzovat Ústavní soud. Referendum by vyhlašoval prezident, přičemž by se mohl za určitých okolností rozhodnout, že jej nevyhlásí.
Prezident by ale naopak musel všelidové hlasování vypsat podle předlohy při přijímání nebo změně ústavy a ústavního zákona, při ratifikaci mezinárodní smlouvy, která by převáděla národní pravomoci, při přijetí eura a při vystoupení Česka z Evropské unie. Učinil by tak i bez návrhu, a to poté, co by dostal příslušnou normu k podpisu.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk