Zákon např. stanoví, že volební kampaně jsou jasně časově vymezeny. Pokud tedy někdo objedná služby před oficielním začátkem kampaně, nebudou se  vynaložené prostředky do kampaně počítat. Bude tak existovat limit pro kampaně před sněmovními volbami na úrovni 90 milionů, ale bude možné ho obejít. Informují o tom páteční Lidové noviny.

Dar jako zbraň proti obdarovanému

A pozor, dary bude moct využít také jako "zbraň" proti obdarovávané politické straně. Již v prezidentské volbě roku 2013 se ukázalo, že někteří lidé posílali kandidátům toliko halířové dary, které využívali především k tomu, aby kandidátovi poslali kousavý, urážlivý či jiný podobný vzkaz. Politické strany a kandidáti budou muset doložit patřičné údaje k platbě a účel platby. Pokud se to straně či kandidátovi nepodaří, bude platit pokutu.

Sociální demokraté jsou prý na tuto možnost připraveni. „V ČSSD například máme transparentní účet, ale nezveřejňujeme jeho číslo. To znamená, že nám nikdo nemůže poslat peníze, aniž by předtím podepsal řádnou darovací smlouvu, a my bychom o tom převodu dopředu věděli. Tím pádem nelze poslat jiné peníze, než které chceme přijmout,“ popisuje Martin Starec z ČSSD, který se celá léta stará o hospodaření strany.

Bez trestů to nepůjde

Spory se vedou také o to, kdo bude dodržování pravidel kontrolovat, případně následně vymáhat pokuty. Počítá se se vznikem zcela nového úřadu a komunisté už dopředu hlásí, že to považují za velmi špatný nápad.

"Systém trestání za porušení pravidel je nutný, jak prokázala zatím jediná zkušenost s  prezidentskými volbami. Ty byly první, v  nichž fungovaly výdajové limity a povinnost vyvěsit všechny přijaté i utracené peníze na webu. Jenomže kontrolu měl svěřenou senátní výbor a jediné, co mohl dávno po vyhlášení výsledků voleb udělat, bylo konstatování, že něco bylo špatně. Bez trestu. Nejvíce na to hřešil volební štáb vítěze Miloše Zemana. Jeho tým část jmen dárců a výši jejich příspěvku zveřejnil až po volbách – využili toho, že zákon nespecifikuje, že podporovatelé kandidátů mají být odhaleni před tím, než se začnou sčítat hlasovací lístky, protože potom už získaná informace logicky nemůže nijak ovlivnit chování voličů," doplňuje deník

Tím však zádrhele zákona upravujícího financování volebních kampaní zdaleka nekončí. Legislativa totiž předpokládá, že strana nebude moct po dobu 180 dní po skončení kampaně sáhnout na peníze z volebního účtu, aby měla dost prostředků na placení pokut. A to se může notně dotknout menších volebních subjektů.

Stojí za pozornost, že fyzická či právnická osoba bude moct darovat maximálně 3 miliony korun ročně. Proti tomu od počátku protestovalo hnutí ANO, neboť drtivou většinu peněz získalo od svého zakladatele a ministra financí Andreje Babiše. Celá kampaň ano před sněmovními volbami stála víc než výše zmíněných 90 milionů. Otázkou je, zda se bude toto ustanovení obcházet a jak tomu případně bude možné bránit.