„Momentální domácí politické poměry představují zjevně změnu k horšímu. Duopol stárnoucího ‚monarchy‘ na Hradě a všudypřítomného oligarchy ve Strakovce je problém, z něhož se česká demokracie bude vzpamatovávat dlouho. Nástup jejich patriarchátu ovšem není výsledkem vlivu EU. Můžeme si za něj my sami,“ zmínil úvodem Vondra.

Česko jako země ve středu kontinentu, která je při tvorbě svého národního produktu a bohatství z 80 % závislá na exportu, podle Vondry přirozeně těží z plnohodnotné integrace do jednotného vnitřního trhu EU s volným pohybem zboží, lidí, služeb a kapitálu. „Díky němu a díky Schengenské dohodě mohou Češi v Evropě svobodně cestovat, studovat, pracovat a podnikat. V tržní konkurenci se těšíme z dostupnosti prakticky jakéhokoli sortimentu, základní potraviny i spotřební zboží jsou levnější, nežli tomu bylo před naším vstupem do EU. Česká města i venkov kvetou i po funkční a estetické stránce a nezanedbatelný vliv tu mají nejen inspirace zahraničními vzory, ale v některých případech i využití prostředků z evropských fondů. Vliv EU je v tomto ohledu jasně pozitivní,“ sdělil Vondra s tím, že razantní odmítání EU není namístě.

Původní text ZDE

„Od doby našeho přijetí se ale změnila také EU. Před 15 lety byla na vrcholu – silná, sebevědomá a akceschopná. Dnes je naopak zmítána hlubokou krizí, někteří dokonce mluví o tom, že její systém kolabuje. EU čelí sílící opozici zdola, a to jak v tradičních zemích jako Francie nebo Itálie, tak v nových státech jako Maďarsko či Polsko. Britové se dokonce v referendu rozhodli z EU odejít. Zatím všichni ukazují prstem na druhého. Jednou jsou na vině žluté vesty, jindy Salvini či Orbán, anebo Angličané. To je ale k ničemu. Ptejme se spíš sami sebe, co jsme udělali špatně, že EU už nefunguje tak jako dřív: jako měkká, atraktivní síla,“ podotkl Vondra. On sám je přesvědčen, že na vině jsou nepřiměřené integrační ambice. 

Následně se Vondra vyjádřil i k tomu, co se s Unií stane, odejde-li Velká Británie. „Trojúhelník nahradí osa Paříž–Berlín. Němci i Francouzi sice udělali v minulosti hodně pro vzájemné smíření, ale to ještě nic nevypovídá o interakci v širším rámci,“ řekl. 

„EU je různorodý, hybridní celek sui generis. Každý člen sleduje jiný klíčový zájem. Francouz nebo Španěl v ní spatřuje sen o dávno ztracené slávě a restauraci impéria s globálním vlivem. Angličan v ní vidí příležitost dělat byznys na větším trhu, ale odmítá, aby o něm rozhodoval někdo jiný. Řek nebo Ital chce získat peníze a přilepšit si na životní úrovni. Holanďan nebo Švéd rád soutěží, ale odmítá morální hazard a nechce, aby si jiní přilepšovali na jeho úkor. Litevec a Polák hledá ochranný deštník před ruskou rozpínavostí. Německo dost možná touží po ochraně před sebou samotným. Pro Česko jsou důležité všechny tyto zájmy,“ zmínill Vondra se slovy, že se ve středu Evropy nemůžeme izolovat.

„Úspěšná, prosperující a bezpečná EU je v našem vitálním zájmu. Její dnešní stav není uspokojující. Vykazuje strukturální nedostatky a prochází krizí důvěry. Strmě se rozevírají nůžky mezi tzv. elitou, která se v byrokratické džungli cítí jako ryba ve vodě, a většinou ostatních, kteří jí přestávají rozumět. EU potřebuje reformu. Jejím výsledkem musí být EU, která se nestane svěrací kazajkou, v níž se budou lidé dusit, ale trampolínou, která usnadní evropským národům svobodný a úspěšný rozvoj,“ uzavřel.