Sme uvedlo, že oba nástupnické státy bývalé československé federace trpí vnitřní rozpolceností. Deník v této souvislosti zmínil spor kolem neudělení vyznamenání Jiřímu Bradymu či podle něj dlouhodobější konflikt mezi Pražským hradem a rektory vysokých škol. „Ve skutečnosti tyto spory poukazují na vážnější jev, a tím je rozdělení české společnosti. Tím konfliktním prvkem, který ji rozděluje, je prezident Miloš Zeman,“ dodal.

Podle Sme rozdělena je nejen česká společnost, ale i slovenská. Dodal, že po někdejším autoritářském slovenském premiérovi Vladimíru Mečiarovi, který stál u zrodu samostatného státu v roce 1993, přetrvávají v zemi za jeho éry zakořeněné principy, podle kterých je moc prostředkem k nepokrytému a vulgárnímu naplňování vlastních zájmů.

Deník Pravda zařadil vznik Československa vedle Slovenského národního povstání (SNP), což bylo na Slovensku protifašistické vystoupení za druhé světové války, a sametové revoluce v listopadu v roce 1989 k nejdůležitějším událostem v novodobé historii Slovenska. „Bez SNP a bez 17. listopadu bychom nebyli svobodní, ale bez 28. října 1918 bychom nebyli vůbec,“ napsal.

„V rozhodujícím okamžiku nás zachránilo naše spojenectví s Čechy – my bez nich, ale také oni bez nás – bychom nikdy nebyli tím, čím jsme – samostatným národem, který je rovnoprávným členem evropské rodiny,“ uvedl list.

Podle portálu Aktuality.sk je první Československá republika přirozenou součástí slovenského příběhu. „Přechod od staré monarchie k novému československému státu byl navzdory všem pozdějším problémům štěstím,“ uvedl portál.

Slovenská média soudí, že vznik Československa by si Slovensko mělo připomínat, podobně jako ČR státním svátkem. „Blízkost obou národů je natolik trvalá a všude přítomná, jako by tu Česko-Slovensko bylo stále. O to větší škoda, že 28. říjen není i na Slovensku státním svátkem – ale, žel, i v této otázce jsme (zatím) rozděleni,“ napsal list Sme.