Zaorálek se v rozhovoru podivil pozdvižení, které vyvolal jeho slib, že Česko nikdy nepodpoří samostatnost Tibetu v jakékoli formě. Podle něj je to analogické tvrzení k tomu, že respektujeme územní celistvost Číny. „Tady se ulpívá na formulaci s Tibetem, ale to přeci není zásadní. Zásadní je, že jsme se začali s Čínou bavit, včetně debaty o lidských právech,“ uvedl ministr.

Odmítl kritiku, že opustil lidsko-právní agendu naší republiky. Brání se tím, že nepřekročil hranici, která je standardním postojem zemí EU. A že naopak otevřel prostor pro jednání o lidských právech. „Do této chvíle žádný český politik nevěnoval třetinu jednání s čínskými partnery lidským právům, protože žádný dialog nebyl. Maximálně jsme si o lidských právech mohli vykládat tady mezi sebou nebo s českými médii. Až já jsem třicet procent jednání s vrcholnými čínskými představiteli mluvil právě o lidských právech. Ukažte mi druhého českého politika, který to udělal,“ uvedl Zaorálek s tím, že na to má čtyřicet svědků.

V Pekingu se český ministr zahraničí setkal i se zástupci českých podniků, například z PPF nebo ze Škoda Auto. Celkem se prý jednalo o třicet podnikatelů. „Většina z těch byznysmenů mi řekla, že si velice cení mé návštěvy, a různě mi vysvětlovali, jaký blahodárný efekt nastartování dialogu má,“ uvedl Zaorálek s tím, že firmám jeho návštěva vytváří daleko stabilnější prostředí, což má pak zásadní význam při jejich rozhodování o dalších investicích. „PPF mě informovala o zisku národní licence pro její Home Credit a líčili mi, že nikdy není stoprocentní, že jim ta licence nebude zítra třeba odebrána. A zlepšení politických vztahů dle nich nepřímo zvyšuje šance, že nebude. Tohle zhruba říkali i všichni ostatní,“ uvedl Zaorálek.