Zaorálek nepředpokládá, že Moskva zopakuje scénář z Krymu a přímo vojensky zasáhne na východě Ukrajiny. Jejím cílem je podle něj spíše destabilizace situace v sousední zemi a zabránění prezidentským volbám.

EU zatím uplatňuje proti více než třicítce ruských a krymských představitelů cílené sankce v podobě zákazu vstupu na území unie a zmrazení jejich majetku v EU; tento seznam nedávno ministři zahraničí EU navrhli rozšířit. K ekonomickým sankcím chce EU sáhnout až v momentě, kdy ruští vojáci překročí východoukrajinskou hranici. „To se, myslím, stále ještě nestalo, navzdory tomu, co se děje na východní Ukrajině, což vyvolává dost jednoznačná podezření, že tam už je intervence Rusů," poznamenal Zaorálek.

Sankce proti Rusku by poškodily i Ukrajinu

Šéf české diplomacie se nedomnívá, že EU měla být vůči Rusku razantnější a sáhnout k hospodářským sankcím vůči Moskvě už dříve. „Kdybychom okamžitě přistoupili k ekonomické válce se vším všudy, tak by taková válka zasáhla nejenom Rusko, ale třeba také Ukrajinu a další země Východního partnerství. Pokud říkáme, že nám jde o Ukrajinu a chceme ji zachránit před katastrofou, tak jsem si jist, že by se situace na Ukrajině v případě ekonomické války s Ruskem zhoršovala ještě daleko rychleji," soudí Zaorálek.

Cílem EU nemůže být zničit ekonomicky Rusko

Podle něj nemůže být cílem EU Rusko ekonomicky zničit. „Naším úkolem bylo jasně říci Rusku, že překročilo zásadní pravidla, že porušilo Chartu OSN a základní články o respektování teritoriální integrity a suverenity druhého státu, ale zároveň mi připadá, že by nebylo dobré dělat všechny kroky co nejrychleji proto, abychom se Ruska zbavili. My se ho nezbavíme," upozornil ministr.

Už současné cílené sankce podle něj vhání Moskvu do slepé uličky a ruská ekonomika čelí citelným negativním dopadům. „Klesá rubl, snižují se majetková aktiva na burzách, snižuje se příliv kapitálu do Ruska. Viděl jsem prognózy růstu na tento rok minus dvě procenta, což znamená obrovské ekonomické ztráty pro ekonomiku, která už teď byla na nepříliš valné úrovni," vyjmenoval Zaorálek potíže Ruska.

To si tak podle něj nebude moci dovolit zopakovat scénář z Krymu, který nejprve ovládly tamní proruské síly, a pak se obyvatelé poloostrova za přítomnosti ruské armády vyslovili v referendu pro připojení k Rusku, jež Krym v březnu anektovalo.

Krymský scénář se na východní Ukrajině nezopakuje

„Na východě Ukrajiny je ruská pozice mnohem slabší v porovnání s Krymem. Podle mých informací by to obyvatelstvo většinově nepřijalo a situace jako na Krymu by se neopakovala. Na východě Ukrajiny není většinová tendence, že by ti lidé chtěli být součástí Ruska. Proto si myslím, že si Rusové nemohou dovolit něco podobného. Riskovali by příliš mnoho, vůbec si to neumím představit," uvedl Zaorálek.

Podle něj Rusko usiluje o destabilizaci a vyhrocení situace na Ukrajině. Dokládá to i odmítavý postoj Moskvy k chystaným prezidentským volbám v zemi, které se mají uskutečnit 25. května a Západ si od nich slibuje zklidnění krize na Ukrajině. „Rusko má jiný zájem. Volby pro ně nejsou výhodné, protože v nich nemá žádného svého kandidáta. A jelikož není žádný kandidát dostatečně blízký Rusku, tak to vypadá, že jeho cílem je zabránit těmto volbám," míní ministr zahraničí.