Léta se mluví o rostoucí roli hospodářského uskupení BRICS, které už dávno nesdružuje pouze Brazílii, Rusko, Indii, Čínu a Jihoafrickou republiku. Dnes lze užívat název BRICS+, neboť byly do organizace letos v únoru oficiálně přijaty další čtyři státy. Egypt, Etiopie, Írán a Spojené arabské emiráty.
Jste rádi, že v USA prošel balík pomoci pro Ukrajinu?Anketa
Ekonomicky zaměřená skupina tak v současné době pokrývá zhruba polovinu světové populace. O přijetí šesti nových členů bylo rozhodnuto na summitu BRICSu v srpnu loňského roku jihoafrickém Johannesburgu. Přijaty zatím byly čtyři nové země.
Přelomová byla tato zpráva už jen proto, že lídři států odhlasovali svoje rozšíření po dlouhých 13 letech. BRICS vznikl v roce 2006, kdy u jeho zrodu stála Brazílie, Rusko, Indie a Čína, o čtyři později se přidala Jihoafrická republika.
Další rozšiřování je pravděpodobné, což potvrdili i účastníci loňského srpnového summitu. „Zůstaneme otevření novým kandidátům,“ uvedl tehdy na tiskové konferenci brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva.
Lze říci, že před branou BRICS se o členství v této „nezápadní“ organizaci stojí dlouhá fronta. Zájem o vstup má mít zhruba 40 zemí světa, z nichž 22 o přijetí za člena už formálně požádalo.
Nadšeně hovořil i čínský prezident Si Ťin-pching. „Toto rozšíření o nové členy představuje historický moment,“ řekl lídr Říše středu, který je v současné době na turné po Evropě a kromě Francie zavítá také do Maďarska a Srbska.
Právě Srbsko je zřejmě dosud jedinou evropskou zemí, které o vstupu do ekonomické aliance BRICS uvažuje. Srbský prezident Aleksandar Vučić nedávno prohlásil, že zvažuje osobní účast na letošním summitu organizace, který se uskuteční v říjnu v Kazani, metropoli ruského Tatarstánu. Srbsko totiž bylo dle údajů BRICS na summit oficiálně pozváno.
Fotogalerie: - Prezident Zeman v Číně
Říjnový summit bude nepochybně ostře sledovanou událostí, neboť lze očekávat přijetí dalších nových členů a rozšíření základny už tak vlivného spolku. Otázkou je, do jaké míry může na akceschopnost a kredibilitu organizace mít vliv stále trvající válka na Ukrajině. Pokud ano, pro samotný BRICS půjde spíše o méně významné důsledky, protože vnímání ukrajinské války se v očích Číňanů, Indů a dalších důležitých států od evropského pohledu diametrálně liší.
„Lze říci, že zahajují politiku otevřených dveří, jak se říká v NATO. Víme, že do poslední chvíle byla myšlenka rozšiřování kontroverzní, a nakonec se na tom shodli. Kromě toho vznikla dohoda o stanovení kritérií pro státy, které se chtějí stát členy, aby věděly, co po nich bude požadováno,“ komentoval už dříve novátorský přístup k náboru nových členů bývalý diplomat Petr Drulák.
Důležitou změnou je podle něho založení pracovní skupiny, která bude připravovat možnosti společné měny. „Je to běh na dlouhou trať, zatím na to ty státy nejsou připravené a jdou spíš cestou bilaterálních dohod. Aby se vyhnuly dolaru, používají vlastní měny. Takže například rusko-čínský obchod se odehrává v rublech a jüanech apod. Toto je cesta, kterou BRICS v následujících letech půjde. Dosud nemají institucionálně na to, aby vytvořili strukturu, která by mohla stát za společnou měnou. Proto se nyní nabízí cesta využití vlastních národních měn, které se budou směňovat. Možnost společné měny budou v každém případě studovat a připravovat se na ni,“ myslí si.
„Dedolarizace je sice objektivní proces, dochází k tomu, ale zatím to jde spíš cestou národních měn. Jak jsem říkal, zatím tu není síla na vytvoření společné měny anebo toho, že by se jedna měna států BRICS stala rezervní měnou. Na to nemá ani čínský jüan, protože to vyžaduje vytvoření obrovských kapitálových trhů a směnitelnost. Na to si zatím čínská ekonomika nevěří a v tuto chvíli to není možné,“ konstatoval bývalý elitní diplomat a expert na mezinárodní vztahy Drulák.
Někteří komentátoři dlouhodobě označují BRICS za protiváhu Západu, ale takové označení úplně nesedí. Protizápadní koncepci se dříve snažilo razit Rusko s Čínou, jenže Indie, Brazílie, ale i Jihoafričané nechtějí být takto vyhranění. Hovořit proto o BRICSu jako o protizápadním uskupení nelze. Spíš můžeme čekat, že se aliance bude vyhýbat otázkám, ve kterých se neshodne a zaměří se na rozvoj v oblastech společného zájmu.
Tento pragmatický přístup by do budoucna mohl z BRICSu vytvořit mimořádně významnou sílu. Evropa, která je svazována nepřeberným množstvím regulací a sama si podkopává nohy nedomyšlenými zelenými koncepty jako Green Deal, zůstává stát opodál a do budoucna jí hrozí, že bude globální vývoj jen nezúčastněně sledovat.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radim Panenka
