Elektřina na příští rok se dnes v Německu poprvé obchoduje za 1 000 eur. „Z toho logicky plyne, že také na pražské energetické burze PXE musí být cena podobná – i tam cena české elektřiny v základním zatížení s dodávkou na následující rok CAL-23 dnes dopoledne překonala hranici 1 000 eur/MWh,“ konstatovala Šichtařová.
Následně se rozhodla vysvětlit fungování energetického trhu. „Za prvé trh s elektřinou je komplikovaný tím, že se na něm obchoduje s mnoha kontrakty – nesleduje se jen jedna cena, ale mnoho cen,“ zmínila mimo jiné – a následně uvedla podle ní klíčovou věc.
„Energie se v současnosti obchoduje mezinárodně. To znamená, že faktory, které ovlivňují například německý trh, nepřímo ovlivňují i český trh a české faktory zase ovlivňují třeba slovenský trh. Důvodem je, že podobně jako v našem příkladu rozvodněné řeky zboží teče z míst, kde je ho hodně (a je tedy levné), do oblastí, kde je ho málo (a je tedy drahé). Ceny jsou tak mezinárodně korelované a tón celému regionu udává obvykle jedna burza. V případě střední Evropy to je německá EEX. Pražská burza je vlastně jen její satelit, který nezaznamenává dramaticky odlišné ceny. Pokud bychom odešli z německé burzy, vůbec bychom si nepomohli; v podstatě bychom jen ztratili možnost s našimi přebytky obchodovat,“ podotkla Šichtařová.
„Odchod z jakékoliv burzy prostě neznamená odpojení od evropské elektrické sítě. Ta síť existovala ještě před existencí burzy a bude existovat, i pokud z nějakého amatérského politického rozhodnutí z burzy odejdeme. A napětí se v ní dál bude vyrovnávat. A kolísání napětí je způsobeno obnovitelnými zdroji, které jsou vysoce nestabilní. Pokud se tedy Němci rozhodnou připravit se o zdroje stabilní energie a kolísavost napětí v přenosové soustavě vyrovnávat plynovými elektrárnami, není to problém jen Němců, je to z pohledu průtoku ‚zboží‘ a ceny problém i náš, protože přenosová soustava se chová, jako bychom byli další spolkovou republikou,“ uvedla Šichtařová s tím, že veřejnost nyní řve po stropování cen, což je ale podle jejího názoru jenom další nepochopení fungování energetického trhu.
„Pokud uvalíme na cenu strop, producenti za uměle sníženou cenu budou schopni nabídnout nižší množství energie, než kolik jí spotřebitelé za uměle sníženou cenu budou poptávat – a energie bude fyzicky chybět. A bude se dost možná v extrémním případě i vypínat. Stropování rovná se nedostatek energie. Tohle je nutné říci. Je to druhá strana téže mince. Uvalíme-li strop – máme problém ještě větší, než pokud necháme ceny přirozeně vysoko,“ zmínila Šichtařová.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
