Povolení trávení hrabošů Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ), spadajícím pod Ministerstvo zemědělství (MZ), vyvolalo velký rozruch. Zemědělci díky němu mohou rozhazovat plošně jed Stutox II do začátku prosince na zemědělské půdě, vinicích, pastvinách, v sadech, pod jehličnany či okrasnými rostlinami.

Ministerstvo životního prostředí plošnou aplikaci tohoto toxického jedu považuje za extrémně rizikovou pro životní prostředí. Jed může otrávit i bažanty, zajíce či srny, a navíc po pozření hrabošů zahubených jedem i sovy, čápy nebo volavky.

A nejen ty. V souvislosti s tím se kroky členů vlády dostávají do jistého rozporu. Prstem se ukazuje hlavně na premiéra Andreje Babiše, který 23. července při své návštěvě Ústeckého kraje vypustil nedaleko Rané na Lounsku chráněné sysly z poloumělého odchovu, aby podpořil jejich záchranu. Tito kdysi běžní hlodavci z přírody totiž téměř vymizeli. Jestli jim ale život skutečně zachránil, je nyní na pováženou, jed, který ústav povolil zemědělcům použít, může reálně na životech ohrozit i je.

Předseda poslanců opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek na tento paradox odehrávající se na vládní úrovni poukazuje na svém facebookovém účtu. „Žijeme v éře šílenců u moci,“ popisuje nevěřícně situaci. Babiše označil za šílence, který se nechá fotografovat se syslem, kterého jakoby vrací do krajiny, aby pak druhý šílenec z jeho vlády rozprášil jedy, které zahubí nejenom ty sysly, ale i čápy, dravce, kočky i psy. „Zbavme se šílenců, podporujme přírodu,“ hřímá ve svém příspěvku.

Stačilo by se zbavit jen jednoho slovenského šílence, odpověděl Kalouskovi v diskusi pod příspěvkem Milan Švenger narážeje na premiéra Babiše jako hlavního původce všech problémů.

V básnické formě se pak jasně a stručně k počinům vlády vyjádřila ve své reakci Zorka Horáčková: „Motýle, sysle a včele, jdou díky sektě do p*dele.“

I Kalousek sám to však ze strany veřejnosti za ochranu přírody slízl. David Patras mu připomněl, že za jejich vládnutí toho pro změnu šílené zemědělské politiky a pro ochranu přírody moc neudělali i vzhledem k počtu vyhlášených přírodních rezervací.

Plošné trávení kritizují ekologické organizace. „Zejména je pro nás nepochopitelné povolení v remízcích a polních příkopech, které jsou často jediným útočištěm polních ptáků,“ uvedl Václav Zámečník z České společnosti ornitologické. Jed mohou sníst třeba i domácí psi a kočky nebo zákonem chránění krkavci, uvedl David Storch předseda výboru České společnosti pro ekologii.

Pokud navíc po pozření otrávených hlodavců zemřou dravci, bude se jejich populace obnovovat pomaleji než populace hrabošů. Aplikace jedu tak nakonec podle Storcha paradoxně přispěje k většímu rozšíření hrabošů.

Podle prezidenta Agrární komory Zdeňka Jandejska, který likvidaci hrabošů hájí, ale otravy jiných zvířat nehrozí, protože hraboši si granule s jedem dotáhnou do nory, kde uhynou. Toxický přípravek se pak rychle rozpadá. „Ptáci nebo dravci jsou v podstatě mimo ohrožení, většina těch myší zůstane v zemi, a nikoliv venku,“ uvedl a dodal, že v případě přemnoženi by pak neměli co jíst a přesunuli by se i s nemocemi do měst.