Psychiatr si v úvodu textu na svém blogu pohrává s absurdní myšlenkou na zbourání Karlova mostu. Proč? „Zásadně proto, že Karel byl feudál a vykořisťovatel, katolík, neomarxista nenávidějící islám a sbírající ostatky,“ odpovídá jakoby s úšklebkem Honzák.

„Začalo to nevinně a oprávněně bojem za práva žen a končí to vítězstvím extremistických menšin,“ píše lékař. A dodává: „Chápu roztrpčení západoevropských žen, které ještě před půl stoletím někde dobývaly volební právo, jinde možnost mít vlastní účet v bance; nechápu požadavek jejich dnešní podivné rovnoprávnosti v ženském boxu či vzpírání. Chápu požadavek menšin na šanci dosáhnout na jakákoliv místa ve státní správě; nechápu však, proč se tak má stát rozhodnutím shora,“ diví se Honzák s tím, že za chvíli budeme muset přijmout jako ohroženou menšinu třeba i kanibaly.

Celý problém nastal dle Honzáka v 80. letech, kdy se začalo tvrdit, že mužská role je pouhým sociálním konstruktem. „Jako by nějaký sociální konstrukt mohl oplodnit ženu,“ píše psychiatr posměšně. „Sociální inženýři zapomněli, že jsme nejbližší příbuzní šimpanzů a po vzoru Lenina začali budovat nový svět. Před pár roky začali v Holandsku přejmenovávat díla starých mistrů. DIVOCH se náhle nejmenoval ‚divoch‘, ale ‚obyvatel Tichomořských ostrovů‘. Prej jim tenkrát ublížili...“

Ale takové staré křivdy nelze, podle Honzáka, jen tak napravit. „Americké univerzity odstraňují sochy, bysty a portréty svých zakladatelů. V Holandsku byly uvedeny Čechovovy Tři sestry, z nichž jedna byla (v zájmu vyváženosti) černoška. Tím by mohl vzniknout další problém, jak to matka vysvětlila otci, ale to bylo přebito ideou boje za ženská práva,“ popisuje Honzák další důkaz absurdity dnešního Západu.

Jeho text pak končí skoro až bojovným zvoláním: „Zbourejme feudální Karlův most a místo něj spojme oba břehy Vltavy nějakým provazovým žebříkem na počest peruálních domorodců! A pojmenujme ho třeba Zemanobabišův (může být i naříznutej).“