Ještě před několika málo týdny průzkumy předpovídaly konzervativcům jasné vítězství a některé odhady dokonce hovořily o získání nadpoloviční většiny. Tedy přesně to, oč Mayová vyhlášením předčasných voleb usilovala. Čím však byly volby blíž, tím více konzervativcům dýchaly na záda labouristé a den před volbami bylo zřejmé, že výsledek bude velmi těsný. Konzervativci se budou muset při sestavování vlády spolehnout na jednu z menších stran.

Ostatně tak tomu bylo i mezi lety 2010 až 2015, kdy v zemi vládla koaliční vláda složená z konzervativců a liberálních demokratů. Před dvěma lety se podařilo konzervativcům v řádných parlamentních volbách uštědřit drtivou porážku, když v čele s Davidem Cameronem získali 331 křesel oproti pouhým 232 křeslům labouristů. Po referendu o Brexitu zastánce setrvání země v EU Cameron odstoupil a vystřídala jej právě Mayová.

Ačkoli do ní byly vkládány značné naděje a mnozí ji srovnávali s Margaret Thatcherovou, její odkaz se jí naplnit nepodařilo. Pod jejím vedením nyní dosáhnou konzervativci při svém vítězství druhého nejnižšího počtu křesel v poválečné éře. To vůbec „nejhorší“ vítězství utrpěli konzervativci před pěti lety, kdy si zajistili pouhých 306 křesel a museli se při vládnutí spoléhat na liberální demokraty.

Jak konstatuje britský konzervativní deník The Telegraph, na stole nyní leží hned několik povolebních scénářů. Jedním z nich je možnost, že Mayová po oznámení výsledku voleb rezignuje, k čemuž ji už ostatně vyzval lídr labouristů Jeremy Corbyn. V takovém případě by dostal možnost sestavit vládu právě on. Ačkoli před volbami Corbyn odmítl vyjednávat s ostatními stranami, začalo by „oťukávání“ s Liberálními demokraty a Skotskou národní stranou (SNP).

Ale ani taková vláda by neměla příliš silný mandát, protože labouristé by s Liberálními demokraty a SNP dali dohromady přibližně stejný počet křesel jako samotní konzervativci. K vládnutí mají ale konzervativci přece jenom blíž. Jak zmiňuje The Telegraph, mohou vsadit na menšinovou vládu s podporou jedné ze dvou menších stran, které se vedle konzervativců a labouristů dostanou do parlamentu. Pokud Mayová zůstane v čele strany, tak se vzhledem k jejím napjatým vztahům s vůdkyní SNP Sturgeonovou jeví reálnější dohoda s Liberálními demokraty.

Vyloučena ovšem není ani zcela menšinová vláda, kdy se konzervativci nebudou „obtěžovat“ nějakými dohodami s Liberálními demokraty ani se SNP. Jak ale britský deník připomíná, takové vlády většinou nemají příliš dlouhého trvání a představují značné riziko a nestabilitu pro celou zemi. Něco takového si Velká Británie v předvečer započetí vyjednávání o Brexitu s Bruselem může jen těžko dovolit.