Kelley Vlahosová je hlavní poradkyně Quincy Institute a redakční ředitelka Responsible Statecraft, on-line magazínu institutu. Do institutu přišla z konzervativního čtrnáctideníku The American Conservative, kde tři roky působila jako výkonná redaktorka časopisu. Quincy Institute prosazuje myšlenky, které posouvají americkou zahraniční politiku od nekonečné války směrem k vojenské zdrženlivosti a diplomacii ve snaze o mezinárodní mír. 

Vlahosová na úvod popsala převládající směr v republikánské straně USA. „Chci jen vidět, jak někteří z lidí v Trumpově administrativě přinesou do veřejné debaty svou myšlenku zdrženlivosti. Ukrajina sjednotila spoustou republikánů na zdrženlivém postoji, který by se dal vyjádřit slovy: ,Hej, tohle není v nejlepším zájmu Američanů, aby dál posílali miliardy dolarů a rozdmýchávali tuto válku, kterou zjevně nelze vyhrát na bojišti.‘ Potřebujeme se dostat k vyjednanému míru. A to je skvělé. Chci jen vidět, jestli je to principiální postoj, že to má kořeny, že je to usazené v realitě a že ta válečná zdrženlivost bude přesahovat tento konkrétní konflikt,“ řekla Vlahosová s poukazem na konflikty na Blízkém východě, které by Trumpova administrativa mohla také zastavit.

Podle Vlahosové je válka na Ukrajině jen pokračováním neokonzervativní politiky části republikánů po 11. září. „Vidím to, co se dnes děje v Sýrii, jako přímý důsledek toho, co neokonzervativní republikáni a jejich stoupenci ve Washingtonu zahájili nebo uvedli do pohybu po 11. září. Islámský stát, Asad, povstalci v Sýrii. Je to jen pokračování válek z 11. září na Ukrajině. Vidím to jako přímý důsledek Hillary Clintonové a Victorie Nulandové a demokratů se svými podporovateli, jako je John McCain ve Washingtonu,“ je si jistá hlavní poradkyně Quincy Institute.

A popsala vliv vlády demokratů na konflikt na Ukrajině. „Svrhnout vliv Ruska na Ukrajině. A teď vidíme důsledek,“ řekla.

Donald Trump, pokud se obklopí správnými lidmi, by takovou zahraniční politiku mohl podle ní zvrátit. „Právě teď je Trump v této opravdu zajímavé pozici, kdy by mohl změnit hru, pokud by dělal správné věci a měl správné rady a správné lidi kolem sebe, kteří by se toho mohli chopit a pokusit se znovu nasměrovat a rekonstruovat naši zahraniční politiku. Zní to nemožně, ale myslím si, že se situací na Ukrajině je k tomu jasnější cesta, protože řekl, že tam chce ukončit válku. A on je velmi jasně čitelný v tom, že to nebude na bojišti. Trump chce spojit lidi, obě strany. A on už na tom pracuje, už mluvil s Rusy. Nejsem si jistá, jestli mluvil s Putinem,“ popsala Vlahosová.

Vliv zvolení Donalda Trumpa do Bílého domu už má své výsledky. „Zelenskyj, jak vidíte, už mění způsob, jakým o válce a jejím konci mluví. A Trump dal svým evropským partnerům na vědomí, kde stojí Spojené státy. On nikdy nechtěl jít do války. To prosazovali demokraté. A ano, můžeme vést úplně jinou konverzaci o NATO a rozšiřování NATO a o ruské červené linii a o tom, jak to všechno tak nějak vedlo k tomuto okamžiku. Teď konečně o tom můžeme mluvit. A je potřeba o tom mluvit,“ řekla Kelley Beaucar Vlahosová.

Evropu a bidenovské USA pohání podle Vlahosové kupředu nenávist k Vladimiru Putinovi. „Jednou z určujících věcí je nenávist k Rusku. Je tu velmi silná světová opozice vůči Putinovi. A jakmile uvedete do pohybu myšlenku, že Putin je Hitler, že pokud Putin nebude držen na uzdě, pokud nebude svržen, pokud nebude vyhozen z Ruska, ze samotné Ukrajiny, že bude nějakým způsobem uvolněn, že bude během několika týdnů řádit po celé Evropě. Je těžké se tam prosadit s jiným pohledem na věc,“ míní Vlahosová. „Takže tu máme Bidena a všechna evropská hlavní města, ti jsou pevně odhodláni pokračovat v této válce, a to pod hlavičkou NATO,“ dodala.