Komentátor Bohumil Pečinka má za to, že informování či spíše neinformování o skutečném, zdravotním stavu prezidenta připomíná jednu velkou frašku. Ale nejen to. „Prezident republiky se stal rukojmím byznysových zájmů svých blízkých spolupracovníků, kteří jsou schopní utajit snad i jeho smrt,“ napsal Pečinka.

Někdo by mohl namítnout, že zdraví je soukromá věc každého člověka, ale Pečinka zdůraznil, že v případě prezidenta to neplatí. Pokud prezidenta trápí zdravotní problémy, dá se předpokládat, že v klíčových momentech, kdy bude rozhodovat o zásadních věcech, jeho úsudek ovlivní. Ukázala to ostatně i zkušenost s nemocným prezidentem Edvardem Benešem, který ustoupil komunistům a otevřel jim tak cestu k tomu, aby mohli příštích čtyřicet let ničit naši zemi.   

Rozpory mezi tím, co se o zdraví prezidenta veřejně říká a pravdou, kterou každý vidí, jsou podobně velké jako za Brežněvových časů, kdy byla veřejnost ujišťována, že je s jejich vládcem všechno v pořádku.

„Výsledkem je všeobecný cynismus, kdy se oficiálním výstupům Hradu a vojenské nemocnice všichni smějí,“ napsal Pečinka

Komentátor také připomněl, že Zemanovi předchůdci – Václav Havel a Václav Klaus – se chovali zcela jinak. Václav Havel otevřeně informoval českou veřejnost o nádoru na plicích i o velkých obtížích s prasklým střevem. Totéž udělal Václav Klaus, když informoval o tom, že absolvuje operaci kyčle. Po dobu rekonvalescence novináři respektovali, že prezident potřebuje klid.

Dvojice Mynář – Nejedlý však něco takového odmítá připustit a podle Pečinky se chová k Zemanovi jako k pejskovi, kterého je třeba držet v izolaci.