Lánský v sedmdesátých a osmdesátých letech žil v emigraci ve Švédsku. V devadesátých letech se zapojil do aktivit ČSSD, byl za ní senátorem. V roce 1998 se stal vicepremiérem Zemanovy vlády pro zahraniční politiku.

Egon Lánský se narodil v roce 1934 v Trenčíně. Jeho otci se podařilo v roce 1939 uprchnout do Anglie, on sám však prožil válku v Protektorátě. Osvobození se dočkal v táboře v Terezíně. Později byl pro protikomunistické aktivity několikrát vyloučen z vysoké školy a v roce 1968 patřil k zakladatelům Klubu angažovaných nestraníků.

Po okupaci Československa odešel do Švédska, kde pracoval v dělnických profesích a přitom studoval historii a politologii. Později pracoval jako novinář, spolupracoval i s československou redakcí BBC a později se Svobodnou Evropou.

Po roce 1989 se vrátil do Československa, a pracoval jako tiskový mluvčí ministerstva zahraničí. Později se stal mluvčím ČSSD, do které vstoupil. „V České republice nemůžete být konzervativcem, pokud jste slušný člověk. Pravice zde postrádá to co jinde, například v Británii, má: soucit,“ vysvětlil tehdy. V roce 1996 kandidoval na post senátora v Děčíně a podařilo se mu volby vyhrát. Následovalo působení v Zemanově vládě.

V roce 2002 se stáhl do ústraní a věnoval se především žurnalistické práci. Jeho postřehu často využívaly i ParlamentníListy.cz. „Do partajní politiky se nepletu, to jsou většinou trapné sračky. Ale kdokoliv volby vyhraje, měl by začít společnost řádně spravovat, tedy vše překopat a vykydat ten hnus, co každý cítí,“ řekl nám ještě v září letošního roku.