Upozorňuje, že rozhodnutí z Berlína (1996), washingtonský summit (1999) a dohoda nazývaná Berlín plus (2002) společně vytvářejí rámec a současně i mechanismus, na jehož základě a s jehož pomocí mohla Evropská unie budovat své vojenské síly. Jestli toho dodnes dostatečně nevyužila, není to vina Severoatlantické aliance, píše Borkovec.

Tvrdí, že pokud by Angela Merkelová měla svým návrhem na mysli vybudovat evropskou armádu na základě výše popsaných mechanismů, nemusela by kolem toho dělat takový rozruch. „Stačilo by jen začít plně využívat stávajících možností spolupráce s NATO. Pokud by navíc takový návrh odůvodnila nutností chránit hranice Evropské unie a řešit tím migrantskou krizi, žádná jiná možnost by na stole nebyla, protože takové řešení musí být rychlé. Proto se zdá, že za návrhem kancléřky Merkelové je něco jiného, vybudování zcela nové, multinárodní armády na zelené louce,“ míní Borkovec.

Plán na evropskou armádu vyvolává otázky

Připustíme-li jen na okamžik takovou možnost, vyvstane před námi řada zcela zásadních otázek, nad jejichž odpověďmi nám přinejmenším naskočí husí kůže, i když by to byla jen bohapustá spekulace. „Tak jen například: jak by probíhala rekrutace do takové armády? Byla by to armáda dobrovolnická, něco na způsob cizinecké legie, nebo by opět přišly ke slovu „oblíbené“ kvóty a každý stát EU by musel do takové armády přispět určitým počtem rekrutů podle zvoleného klíče? Musely by se kvůli tomu měnit ústavy všech členských států EU? Kdo by armádě velel a jakým jazykem by se mluvilo? Byla by vyzbrojena univerzálně stejnou výzbrojí a výstrojí, nebo by si každý národní kontingent přinesl své zbraně a výstroj? Neoslabily by se tím jednotlivé národní armády a jejich nábor? Neoslabila by se tak Severoatlantická aliance a tím i naše kolektivní obrana?“ ptá se Borkovec.

Migrační krizi by to neřešilo

Tento pouze ilustrativní výčet otázek prý napovídá, že by to byl zcela převratný projekt, jehož realizace by trvala řadu let a zcela určitě by nemohl přispět k řešení stávající migrační krize. „Pokud by ale tato evropská armáda nemohla být použita k řešení migrační krize, k čemu by nakonec byla?“ ptá se dále Borkovec s tím, že tuto otázku raději nechá bez odpovědi. Je totiž docela dobře možné, že ji nezná ani sama Angela Merkelová.

Borkovec připomíná, že ministr obrany Martin Stropnický a bývalý náčelník generálního štábu AČR a současný předseda Vojenského výboru NATO generál Petr Pavel shodně myšlenku evropské armády, tak jak ji prezentovala Angela Merkelová, považují za nereálnou a utopistickou. V tom s nimi Borkovec souhlasí. „Jedno je však nad slunce jasnější. Jakékoliv budování evropské armády typu ‚zelená louka‘ vrazí nůž do zad Severoatlantické alianci a oslabí naši kolektivní obranu,“ píše Borkovec závěrem.