Doubravův odmítavý postoj k této konkrétní pomoci ze strany NATO úzce souvisí s historií. „Po odsunu sovětských vojsk v roce 1991 jsme říkali, že na našem území už nikdy nechceme žádné cizí vojáky. Dokonce to tehdy prohlašovala i ikona té doby, prezident Václav Havel,“ připomněl.
Obává se tedy, aby do Česka místo zdravotníků nepřijeli vojáci. „Obávám se toho, že by se sem rozhodli poslat tankovou brigádu o 300 lidech. Protože to usnesení, které schválil Parlament, to umožňuje. Sice se mluví o zdravotnících, ale projednává se to v systému armády,“ upozorňuje. Podle svých slov tak hlasoval v souladu s názorem svých voličů, kteří se na něj obraceli s tím, aby pro to ruku nezvedl.
Tyto obavy má i vzhledem k vyjadřování našich zdravotníků, kteří podle něj na internetu uvádějí, že situaci zvládají. „Jestliže říkají, že to zvládají, a není důvod, proč by to neměli zvládat dál, tak proč je to potřeba? A když už ano, tak proč by sem neměli přijít civilní zdravotníci? A proč nepřijdou, až to skutečně bude potřeba?“ klade si Doubrava hned několik otázek.
Zdůrazňuje, že NATO jsou sice spojenci, ale také vojáci. „V roce 1968 k nám také přijela vojska našich tehdejších spojenců – Varšavské smlouvy. A jak jsme byli rádi, když odešla. Vůbec není rozhodující, čí vojska to jsou. Podstatné je, že to jsou vojska,“ myslí si.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab