Nejednou slyšíme z úst politiků, že občané se mají zajímat o veřejné věci, že se mají angažovat a zúčastňovat v různých formách veřejného života. Nejvíce se toto téma diskutuje před „volbami“. Výzva občanům, aby se účastnili voleb a tím se podíleli na řízení obcí, měst, státu je o to silnější, když jsou volby nadohled. 

V dřívější době, kdy jsem si vážila slov pana prezidenta Miloše Zemana, jsme mnohdy z jeho úst slyšeli, že občané mají být aktivní, nemají sedět doma v bačkorách, nebo u piva a nadávat. Mají se aktivně zajímat o to, co se ve společnosti odehrává, mají být aktivní. 

Je celá řada jednotlivců, spolků, kteří jsou aktivními občany. Já si dovolím o sobě říci, že jsem také aktivní občan. Vždy jsem pracovala ve veřejném zájmu, přestože jsem nebyla nikdy členem žádné politické strany. Nechci se dívat „v bačkorách“ jak je ničena naše země, nejen ekonomicky, morálně, lidsky, jak jsou pošlapávány lidská práva. A když aktivní občan upozorní na neduhy systému, domáhá se ve veřejném zájmu nápravy, tak je perzekuován, může být za svůj názor trestán i odnětím svobody, svoboda slova je zatracována a kriminalizována. Občanská veřejnost je vyzývána k udavačství, k nejhoršímu morálnímu úpadku společnosti. Šíření nenávisti a závisti. Proč? Aby se nerušeně vládlo? Rozdělit nás na nesnášenlivé poloviny již nestačilo, jsme atomizováni. 

Je špatné nadávat na Fialovu vládu, na politiky, kteří jsou nyní u moci, ať již doma nebo v Bruselu. Svádět na ně v plném rozsahu vinu toho, co se děje. PROTOŽE MY VŠICHNI JSME VINNI, každý jeden z nás je vinen, že ONI jsou na těchto pozicích. 

Naše společnost se nachází v hluboké krizi, úpadku a morálního marasmu. My všichni jsme tomu přihlíželi, mlčeli, anebo jen tak „pološeptem“ nadávali. Někteří z nás se snažili, ale byli zadupáni do země, „ukřičeni“ mlčící většinou. 

Takto naši vlast přece nemůžeme zanechat našim dětem, vnukům. Energetika nesmí být luxusní zboží, je to krev hospodářství, ekonomiky, životní úrovně. Ceny energií nás drtí, ceny potravin jsou důsledkem energetické politiky, inflační spirála se roztáčí, krachy firem na sebe nenechají dlouho čekat, někde již probíhají. Hrozí nezaměstnanost v rozsahu třicátých let minulého století. Energie je nyní nepřijatelně drahá, ale za nedlouho nemusí ani zdaleka být v potřebném množství. Potraviny jsou drahé, ale za chvíli nemusí být. Konflikt na Ukrajině může přerůst v jadernou válku, která zasáhne naše životy, jak si nedokážeme představit. To opravdu chceme připravit našim dětem? Já chci, abychom žili v míru a spokojeně, aby každý z nás měl kousek toho svého štěstí. 

Nezapomeňte, čekají nás komunální, senátorské a prezidentské volby. Nebuďte lhostejní, ale aktivní, protože my všichni jsme vinni, ale také odpovědni za stav společnosti.