Prohlášení autora článku

Název samotného článku se snaží ukázat, komu je určen. I když pochopitelně ne výhradně. Přesto anebo právě proto autor prosí voliče jiných stran a hnutí (tedy voliče dlouhodobé a pevně ukotvené v jejich názorech) v laskavém protektorátu Česká republika, aby následujícím řádkům nevěnovali žádnou pozornost. Text se totiž jmenuje „příručka“, a jako takový je tedy návodný, zavádějící a příliš technicistní. Je navíc určen pouze pro velmi omezenou skupinu občanů, pro tuto chvíli aktivních voličů, kteří byli kdysi voliči ODS, a kteří poté, co svoji stranu ztratili (dále viz text), hledají jiné politické uskupení, kterému by mohli hodit svůj voličský hlas v  parlamentních volbách roku 2017 a kteří nechtějí, aby jejich hlas propadl nevolbou.

Autor se nesnaží přesvědčit ani získat voliče jiných stran. Příručka je pro ně stejně nudná, jako pro opuštěného voliče ODS text Komunistického manifestu, Pařížské klimatické dohody, rozhovory Tomáše Halíka, novoroční projevy Václava Havla, komentáře Jiřího Pehe nebo Jana Čulíka, a sto šedesátá osmá Výzva podepsaná Martinem Bursíkem, Michalem Kocábem, pražskými umělci, které nikdo nezná a Táňou Fišerovou.

Ouvertura

Potkal jsem ho tento týden na Kulaťáku v Praze. Otevřel jsem dveře obchodu, díval se po ulici a hledal kolegu, který mezitím parkoval automobil, a tu jsme do sebe s VK vrazili. Tedy…., skoro vrazili. Jeho tvář je nepřehlédnutelná. On se podíval na mě a zarazil se také. Jestli mu došlo, kdo jsem nebo ne, nevím.  Myslím si, ale že ano, i když ten můj obličej už po těch několika letech není zas tak profláknutej. Oba dva zaraženi, nevědouce co říci. Kdybych měl jen chvíli na přípravu, asi bych mu připomněl, že se někdy vídáme, když doprovází tatínka na oběd, a že máme spoustu společných známých a v mnohém i osud. I jemu ukradli jeho dítě.  Ale asi bych mu spíše poděkoval za jeho články, které vyhlížím každé pondělí tak, jak za minulého režimu knihovní čtvrtky. A zcela určitě bych mu ve zkratce řekl, co si vlastně o celé situaci, ve které se ocitl, myslím. Vážím si ho. Myslím si, že je to jeden z těch pronikavých mozků, které mají co říci. Takhle jsem tam stál jak tvrdé y, a připadal si jak blbec. Pak jsem si ale uvědomil, že jsem zaražen z něčeho úplně jiného. Proti mně stál chlap s mošničkou, tak trochu nenápadný a řekl bych i trochu nedbale ustrojený. A z jeho očí na mne vanula nesmírná únava a poraženost. Ne víra a rozhodnost, ne vůle k vítězství. Byla tam rezignace….. A to mě přikovalo k zemi, úplné štronzo.

On se ale rychle  zorientoval, a podal mi do ruky modrý otvírák a něco řekl. Nevím  co. „Přeju Vám hodně štěstí“, řekl jsem a podal mu ruku. Poděkoval a otočil se k dalším kolemjdoucím. A já jsem si sedl do automobilu a přemýšlel, že jsem mu nevysvětlil, proč mu vlastně přeji hodně štěstí. Vím, nebylo to vlastně možné, nebyl prostor a čas, a už vůbec ne na to, co bych mu řekl. A navíc jsem si uvědomil, že jsem na stejném náměstí před rokem postával stejným způsobem a vím, jak to bylo stresující a občas i trapné. A jak by asi bylo mně, kdyby mi tam někdo začal něco dlouze vykládat a vysvětlovat.

Přijel jsem do kanceláře, otvírák si pozorně prohlédl poté, co jsem ho vyndal z obalu. A uvědomil si, že musím najít cestu, pomocí které mému dárci vysvětlím, proč jsem mu popřál hodně štěstí, i když jsem to myslel jinak, než si to v té chvíli mohl myslet on. A podíval jsem se na střechu zámečku, ve které úřaduje jeho tatínek a řekl si, že je to vlastně nezbytnost. A proto tahle příručka.

Opuštěný volič ODS

Aniž chci text jakkoli protahovat a čtenáře obtěžovat, musím nejdříve definovat kdo je vlastně opuštěným voličem ODS.

Volič ODS, tedy občan (a dámám se omlouvám, že používám maskulinní tvar), se zrodil v prvních parlamentních volbách v Československu poté, co se rozpadlo Občanské fórum. Byli to státní zaměstnanci, začínající podnikatelé,  lékaři a učitelé a mnoho dalších aktivních lidí, kterým se zalíbila myšlenka vzít osud do svých rukou. Tedy ti, kteří v té době už pochopili, že politika prováděná jménem Václava Havla tehdejším Občanským fórem, ale i jeho vlastní politika není tou, pro kterou by mohli hlasovat, protože si prostě přejí jinou. A kteří také pochopili, že náhradou jim nejsou žádné křesťanské ani jiné strany, a tu komunistickou prostě volit nešlo. Jiná levice byla v plenkách. Těm všem se zalíbila léčba Klausem,  souhlasili s jeho politikou konkrétních kroků demontujících starý režim, a způsobili volební porážku havlistické politiky takovým způsobem, že už se nikdy nemohla stát a ani nestala určujícím proudem politického uvažování v Čechách I když se o to stále pokouší. Tuto porážku také ODS nikdy nikdo z havlistických kruhů neodpustil a odpustit nemohl. Ne pro léčbu Klausem, a ani ne pro kapitalismus bez přívlastků. Ale prostě proto, že lidé, pro které později Miloš Zeman vymyslel pojem pražská kavárna, byli přesvědčeni, že po letech, kdy vedli boj proti straně a vládě, si prostě zaslouží být déle u moci, než  nějaké dva tři roky. Navíc, když byli celým světem přesvědčování, že tomu tak má být. A to, že si ODS a její voliči dovolili zakřičet, že císař je nahý, a od moci tyto především bývalé komunisty odstavili, to jim pražská kavárna nikdy nezapomněla.  Tento svár otravuje politické ovzduší v české kotlině dodnes, a bude ho otravovat do doby, než neodvratná fyzická smrt ukončí  život  všech tehdejších protagonistů.

Tehdy se zrodil volič ODS. Byl v první chvíli nadšen všemi těmi malými i velkými privatizacemi, ráznými a rychlými kroky, kterými ODS opouštěla staré socialistické pořádky, až se z toho leckdy točila hlava. Ne každý volič ODS se všemi  kroky strany tehdy souhlasil, ne vše bylo přijímáno bez rozpaků a překvapení.  Bylo mnoho věcí, o kterých volič ODS pochyboval. A tehdy havlistické kruhy (aniž zde chci připomínat celou historii) a sám Václav Havel udělali  chybu, když se pokusili pomocí tzv. sarajevského puče o výměnu vedení ODS vnitřním rozštěpením strany. Tehdy ještě brutálně otevřeně. Dnes už nikdo neodhadne, kolik by ODS dostala hlasů v tehdejších řádných volbách, autor si dokonce myslí, že ne příliš, ale Sarajevo a jeho konotace byly natolik silné, že Češi, kteří nemají historicky rádi podobné zrady, ODS podrželi. Ale ani po tomto vítězství to neměli voliči ODS lehké. Mnoho politiků ODS se z této lekce se totiž nepoučilo. Takže její volič v mnohých chvílích s podporou  váhal, a musel mnohé překousnout. Nakonec  pochopil a překousl opoziční smlouvu, za kterou si havlisté  mohli sami, i když toto období mnozí politici ODS rozhodně nevyužili jako čas práce pro republiku, ale pro svoje pašalíky.  O voličskou výdrž voličů ODS se ale staraly naštěstí i kruhy pravdy a lásky, které vždy neomylně chybně zaútočily na ODS tak, že straně přihrály další vnější podporu. Občas jsem měl pocit, že si je ODS za tuto činnost platí. Volič ODS nakonec i přivítal a ocenil rozumné rozhodnutí strany, kdy tato pochopila, že se nemůže od svého zakladatele odtrhnout a podařilo se jí dostat Václava Klause na Hrad. Volič ODS poté odpustil straně i skandály v Praze, protože ocenil, že příslušní politici opravili Prahu po povodních, rozšířili metro a postavili významné dopravní stavby.  To co volič ODS už jenom špatně vydýchával, i když byl ODS stále  až hloupě věrný, byla neskutečně pitomá myšlenka nového předsedy, vytvořit tzv. béčko strany pomocí TOP 09. Ta se ale záhy stala jejím áčkem, a později tomuto knížecímu seskupení odevzdala ODS i křeslo ministra financí. Není asi špatné přinést do společnosti nové myšlenky a ideje, bylo ale směšné, když nové vedení strany kritizovalo to staré pro kmotry, a samo se stalo tím kmotrem největším, jak ostatně dnes potvrzují i soudy. Nedosti na tom, záhy byl volič ODS šokován, když  ODS proti svému předvolebnímu slibu na naléhání koaličního partnera zvýšila daně. To  už příznivci ODS prostě nepobrali… Vše dovršilo schválení Lisabonské smlouvy, kdy volič ODS pozoroval zoufalý zápas prezidenta republiky, kterému právě jejími hlasy ODS podrazila nohy, a nechala smlouvu projít Senátem. Poté její chrabrý předseda urazil jednu nejmenovanou víru, což byl pro voliče strany další otřes. Pak už nastoupilo nové vedení, které skončilo, jak skončilo, a nastala tichá transformace strany klausovského typu na jednu z odnoží pravdy a lásky.  

Tak vznikl opuštěný volič ODS, který od té doby hledá bod ve vesmíru, aby mohl pohnout zeměkoulí. Opuštěný volič ODS je občan, který i když měl řadu výhrad k zakladateli strany a nesouhlasil s mnoha jeho kroky, zůstal mu věrný až do konce jeho politické dráhy. Časem totiž pochopil, že Klausovo opuštění ekonomického programu a jeho důraz na boj za svobodu a vlastenectví je to, co i on cítí jako určující  a zásadní moment pro příští život občanů České republiky. Všimněte si prosím, jak se vyhýbám slovu národ, byť pochopitelně jde o zájmy národní. Opuštěný volič ODS se cítí být součástí Evropy, ale bytostně nesnáší Evropskou unii, která se lživě za Evropu vydává, a maskuje tím unii politickou, která slouží jen a pouze dvěma evropským velmocem. Tím se odlišuje  od zůstavšího voliče ODS, pro kterého příklon k agendě pravdy a lásky je naopak příklonem ke konverzi, k třetí cestě a středu, kde se snaží nalézt východisko z nynější evropské šlamastiky. Ale jak pravil klasik, ve středu je čeká jenom smrt.

Rozdání karet

ODS. Původní rodnou stranu  nemůže a nechce opuštěný volič ODS  volit ze všech důvodů sdělených shora. Existují ale i další. ODS bohužel nemá lídra do dnešní doby. Současný předseda je Sobotkou in blue. Slušný člověk s akademickou minulostí, politik do pohodové doby. Nekonfliktní, s dobrou intonací, parťák do každé školní debaty. Stranu převedl přes močály opatrně a moc přitom nehlučel. Bitvu o Británii nebo u Kurska  mu ale těžko svěřit. Na to je příliš učitelskej.. Pro občana České republiky je také nejasné jeho flirtování se všemi dobrými sudeťáky, čehož si prosím občasné původních Sudet tak nějak povšimli. To je asi také jeden z důvodů, proč nepoužil v předvolební kampani metodu mladého a mazaného rakouského předsedy lidovců a nevěnoval veškerou energii sjednocení pravice, i když se to přímo nabízelo. Odpověď je jednoduchá. První věc si nepřáli jeho přátelé v Německu a Bruselu, kam ve skutečnosti patří, a na druhou neměl sicflajš. Navíc stranou nevládne on, ale pražský dámský klub s nejasnými cíli.   Ve volební kampani strana  nepředvedla žádný succes, byla až k uzoufání nudná a opakující už po x-té  to samé. Postavit část volební kampaně na okopávání Andreje Babiše při každé příležitosti, a to  při vědomí vlastní minulosti strany, působilo směšně, až by znalec řekl, karikací sebe sama. Z volební kampaně si odnášíme pocit, že současné vedení ODS je dle všeho smířené s myšlenkou laskavého protektorátu, a údělem  býti členem říše se vším, co k tomu náleží. A podle toho bude i nadále v politické práci postupovat. Nic z toho si opuštěný volič ODS nepřeje. A jakkoli je nutné se bránit subjektivním pocitům, také pohled na kádrové obsazení volebních kandidátek ODS neskýtá žádný důvod k radosti a k doufání, že půjde o kdovíjaký volební výsledek.

TOP 09 nemůže opuštěný volič ODS volit ze stejných důvodů, jako se nemůže opuštěný turista na mořském ostrově kamarádit s kmenem lidožroutů, kteří mu snědli kámoše a manželku a teď se chystají na něj. Volbou TOP 09 by jí odpustil podíl na rozbití ODS,  zradu pravicového programu ve prospěch multikulturního levicového třeštění, odpustil by jí zvýšení daní, odpustil by jí kolaboraci s říšskými politiky proti vlastní zemi. Hlavně by ale hlasoval pro politiku, kterou nikdo nezná a nedovede si ji přestavit. Ať si kdo chce, co chce, říká, ať si nohy ušoupu, programu a programového cílení TOP 09 se nyní nedoberete. Jestli se totiž něco knížecímu spolku za ty roky povedlo, je, že  dokázali strhnout natolik pozornost na svoje persony, že umně zakryli, o co jim vlastně (mimo Bakalovy a další oligarchické zájmy) jde. Nu, a protože starý pán už dosluhuje, a máme mít v sobě úctu ke starším, tak si přiznejme, že dokud kníže Karel u vesla  strany byl, tak jakkoli s ním opuštěný volič ODS nesouhlasil, jasné mu jeho cíle byly, jak jen program šlechty a katolické církve jasný být může a to ve všech souvislostech. Po formálním převzetí strany nynějším předsedou nejasno je, a náhlé vzplanutí citů ze strany Miroslava Kalouska pro lidská práva v Tibetu a Horní Voltě, jakož i fundamentalistický boj proti zemi, od které nás dělí několik hranic, hlídaných navíc vojsky NATO, je nepřesvědčivý,  podobně, jako když nás předseda vlády Adamec přesvědčoval na Letné, že vyhlášením generální stávky se země zhroutí. Pro opuštěného voliče ODS je  ale rozhodující opět to, co platí i u dnešní ODS. Pochod do středu zájmů Francie a Německa, a odhodlání bez připomínek sloužit jejich zájmům v bruselské jednotě, to nemůže být převažujícím zájmem českého národa. A tak, jak měla tato strana jediný zájem při restituci církevního majetku, tak má dnes tato strana podobný zájem a záměr při vykonávání služby slouhy v předpokojích říše.  A pro další restituce majetků, tentokrát do německých rukou. Vrcholem absurdity je názor knížete na referendum, které je prý ohrožením demokracie. Jistě, že  je to ohrožení demokracie vysoké šlechty, pane kníže. Proto je často používáno v mnoha zemích světa. Buďme laskaví. I kníže, který má k lidu blíže, může občas také blbnout…. Snad mi čtenář odpustí, že jsem se obsedantností Andrejem Babišem ze strany TOP 09 nezabýval.

KDU – ČSL opuštěný volič ODS nebude volit především z důvodu, že není dost dobrý věřící, a notabene ani příznivce katolické církve. Jakkoli by mohl, a asi i souhlasí s tím, že v příštích bitvách o náboženskou podobu evropských zemí, a v příštích bitvách u Lepanta, může být tato strana pro opuštěného voliče ODS tím pravým parťákem, dnes tomu ale tak není. Opuštěný volič ODS si totiž doposud bláhově myslel, že přestávka, po kterou lidovci nebyli v parlamentu, je odnaučila všechny špatné věci, se kterými byla tato strana spojována. Především pak, že se odnaučila postupu, že je se všemi proti všem za pomoci každého. Neodnaučila, a proto jí není pomoci. Strana, která se přimkla ke všem, aby postupně všechny zradila, naposledy starosty. Je to kód, kterého se neumí zbavit. A navíc si pořídila černokněžníka, který za jinak celkem sympatického předsedu často vystupoval v debatách a každou veřejně vyřčenou větou připravoval lidovce o setiny procent hlasů. Lidovci  byli v každé vládě posledních několik desítek let nepočítaně. Od proletářského internacionalismu, až po s Agrofertem na věčné časy a nikdy jinak. Ó pardon, poslední zpráva je taková, že s ANO rozhodně do vlády ano, ale jeho pan předseda v té vládě být nemá. Nezdá se Vám, že to, o čem si šeptá celá Praha, tedy rozdělení ANO po volbách, vyžvanili lidovci trochu brzy? Inu lidovci, oni už to Andrejovi prodají jako chytrý tah, kterým ho chtěli varovat. Otázkou je, zda v nové vládě budou oni. Nebo i v parlamentě. Ale pokud ano, pak tam asi pan nynější předseda lidovců nemusí být. To je parta, která asi příliš budoucnosti nemá… Budoucnost je ve Zlíně. Proto také nejsou partnerem pro opuštěného voliče ODS.

Svobodné opuštěný volič ODS volil nejméně jednou. Nejvíce se přibližuje jeho představám. Navíc nevídaný čin, kdy předseda strany opustí svůj dobře placený post v Bruselu, aby se věnoval volební kampani, je lahodný sluchu opuštěného voliče ODS. Program této strany je k podpisu okamžitě a pro opuštěného voliče ODS je pohlazením na duši. Přesto ani tuto stranu nemůže volit, protože ze všech průzkumů je jasné, že volební šance této strany jsou opravdu, ale opravdu příliš malé. Snad příště. Věříme a doufáme.

Další tzv. pravicové strany jako jsou Realisté a spol. nemůže opuštěný volič ODS volit právě a jen proto, jako v případě Svobodných. Speciálně u Realistů je to věčná škoda, protože minimálně pánové Robejšek a Tomský jsou ke zvolení okamžitě, a znovu v této chvíli myslíme na neschopnost současného vedení ODS, že je nezískalo ke spolupráci. Je to ale marné, je to marné a je to marné. U Realistů snad jenom poznámku, a to tu, že se za nimi bohužel stín Gorily vznáší. Proto, a to je třeba také zdůraznit, jsou čestnější strany, které si jejich páníčkové oligarchové  založili přímo a přímo za ně i vystupují…..

A na levici…

ČSSD je pro opuštěného voliče ODS pochopitelně nestravitelné sousto z mnoha důvodů. Není ani chuť popisovat bědný její stav ideologický a personální. Vrcholem zoufalosti byla  stupidita, kterou představoval boj sociálních demokratů proti vlastnímu koaličnímu partnerovi (sic!). Opuštěný volič ODS ji nemůže  samozřejmě volit pro její levicovost, ale ta je, řekněme si to upřímně, pouze hraná a licoměrná.  Za celoevropským pádem sociálních demokracií stojí především jejich zrada vlastních voličů. Ty na první pohled z nepochopitelných důvodů opustili, a vyměnili je za městského liberála zeleného střihu s kloboukem ze všeho možného multikulturalismu. Mnozí se ptají proč, a  odpověď je přitom jednoduchá. Do pádu železné opony musely sociálně demokratické strany Západu brát ohled na svého voliče, starat se o něj, a vysvětlovat mu, že se má rozhodně lépe než jeho kolega od Aše na východ. Věděli, že podléhají v tomto směru kruté konkurenci. V devadesátých letech zjistily, že tento program mohou opustit. Kamarádily se se vším velkým kapitálem, který jim nabídl lidská práva a multikulturalismus jako program náhradní. Dokonce i ten zelený, protože korporace zjistily, že se na něm dá vydělat a k tomu zelené blouznivce rozhodně nepotřebovaly. Zatímco staří harcovníci sociální demokracie přišli vhod. V Těžku se k tomu přidalo neskonalé kšeftování a služba těm, kdo je platí. A asi je jenom nepodloženým drbem, že se po těchto volbách spojí pražská část sociální demokracie s Andrejem k budování šťastných zítřků. Vždyť si jejich spolupráci pamatují všichni ještě od dob Grosse. Už se můžeme těšit na kritiku Sobotky a dalších padlých. Je to ale hnus velebnosti….

Dovětek: příručka už byla dopsána, když lídr ČSSD kdesi prohlásil, že ti, kdo si přejí Czexit jsou vlastizrádci. Po takovém prohlášení nezbývá nic jiného, než dotyčnému poskytnou naléhavou lékařskou péči. Tož milý chlapče, který jsi vyrostl na svazcích Lenina, věz, že vlastizrádcem byl svého času ve smyslu tehdejších zákonů také TGM, angličtí letci, účastníci třetího odboje a Václav Havel. Ve světle znění a ducha  dnes platného trestního zákona jste tím velezrádcem bohužel Vy, a ne opuštěný volič ODS.

KSČM neboli Kapitalistická strana Čech a Moravy je ideologicky, ale i jakkoli jinak,  pro opuštěného voliče ODS jako subjekt volby nepřijatelná. Přesto i on oceňuje, že se na jejím půdorysu v Poslanecké sněmovně nachází už léta spousta bystrých a chytrých jedinců. Odtud asi také vzešlo konstatování, že největším politickým problémem Těžka je, že zde existují dvě sociální demokracie. Jedna, která tvrdí, že jí je, a ve skutečnosti jí není a druhá, která tvrdí že jí není, ale ve skutečnosti jí je. Všichni vědí, že s původní KSČ, které ukradla toliko voliče, má ve skutečnosti společného tolik, jako prase s kosmickou lodí. Jako subjekt volby je ovšem pro opuštěného voliče ODS nemožná, pro příští spolupráci s kýmkoli v Parlamentě, tak jako vždy za posledních dvacet sedm let, žádoucí. Miroslav Kalousek je toho živým důkazem.

Piráti jsou šílená neomarxistická smečka, vyrostlá na jednom, byť důležitém tématu. Na této straně je vidět, jak neřešení problémů, které lidi trápí, velkými stranami, způsobuje jejich pozdější pád a odchod do zapomnění. Většinou se slovy údivu: „Vždyť my jsme pro ty lidi tolik dělali“. Kdyby byl už před pěti lety ošetřen a změněn autorský zákon,  rozhodnut kopírovací monopol a sdílení autorských děl na internetu, tedy věc, která by dala někomu chytřejšímu tak měsíc práce, jsme dnes jinde. Asi bychom nesledovali shluk zakomplexovaných jedinců, připomínající nám starším blahé doby mládí, kdy nás honila policie pro nošení dlouhých vlasů. Nikdo by tady dnes nepřednášel vize,  ze kterých je pravému konzervativci šoufl. No nic, zažijeme trochu té trávy (která drogou není o nic víc než alkohol a nikotin) a možná i něčeho tvrdšího, trochu rozmarného léta a za čtyři roky je pokoj….. Snad jediné. Bylo překvapující a zvláštní, že jinak charismatický a dříve i sympatický předseda tohoto lobbystického spolku se ve volební kampani změnil. Místo klidného vysvětlování programu Pirátů se objevil zloprcek nevídaného kalibru, který místo toho útočil na Okamuru. Ten přitom loví voliče v úplně jiných vodách. Nu alespoň  bude mít v Poslanecké sněmovně TOP 09 zástupce, kdyby se tam sama nedostala. Nebo se tím pan předseda snažil zakrýt fakt, že  žádný volební program nemají……

Zelení zvoleni nebudou, tudíž se s nimi se opuštěný volič ODS příliš zabývat nemusí. I oni jsou produktem neschopnosti velkých stran. Naštěstí alespoň na tomto tématu se velké strany poučily, a mnohá témata Zeleným sebraly. Bylo až směšné slyšet jejich předsedu, jak nám s vážnou tváří před volbami sděloval, že do volební kampaně nejdou s tématy, se kterými celé čtyři roky žili a nás prudili, ale s úplně jinými. Lhal a ani se nečervenal. Bylo přeci jasné, že po volbách by opět použili témata původní. Naštěstí staří Čechové tak hloupí nejsou, a přes veškerou snahu ČT, chlapci, kteří spolu mluví, (děvčata sem nepleťme) ve volbách úspěšní nebudou. Budeme pak po volbách jen svědky toho, kam zamíří neúspěšný předseda, který je momentálně zaměstnán na pražském magistrátu, a blokuje tam rozvoj pražské dopravy, byť ho média líčí jako herce….. Nu což, točil také ….

On má pan Matěj Stropnický vůbec zajímavé myšlenky. Jak tuhle pravil, bez jeho otce by podpora jistého hnutí byla o deset procent nižší….

A další levice sice existuje, ale je nepočetná a nezajímavá pro účely této příručky.

A tak tedy ve středu, kde je smrt….

ANO vzniklo opravdu tím způsobem, že ho pravice stvořila. V tom má majitel hnutí pravdu. ODS a TOP 09 totiž natolik stranily některým oligarchickým skupinám, že se jiné, a mezi nimi  také AB, začaly bát o své podnikání. A má pan majitel také pravdu, že všichni kradli a neděli nesvětili (jak pravil jiný klasik). On ne, on čerpal.  Ano, ANO je marketingový projekt jednoho muže, a jakkoli spolu s ním jede v tom kočáře spousta chytrých a slušných lidí, a jakkoli tam existuje spousta dobrých myšlenek, vítězstvím je situace, jako když kočička a pejsek vařili dort. Nebo pekli? Tragická personální politika, ex členové všech možných partají, včetně pravdoláskařů (hle jak peníze nesmrdí, že Vy poctivý a slušní) a spolu s nimi haraburdí politických myšlenek uplynulých dvaceti pěti let. Leccos se jim povedlo. Skutečně nezvedli daně, jako před nimi ODS s TOP 09, naopak některé snížili. A že se jejich koaliční partneři snažili, aby byly daně zvýšeny (na lidovce nelze zapomenout), s heslem „ Zdroje jsou.“ Velmi dobře opatrovali státní finance, a to Češi ocení, i když jim v tom pomáhal vývoj ekonomiky. Ano, ale nezapomeňme, že   současný pan premiér dokázal ve stejné situaci zadlužovat stát, jakoby se nechumelilo. Všechny tyto úspěchy byly  bohužel vyváženy zavedením EET (systém pro zjišťování, jak si vede konkurence v retailu), buzerující protikuřácký zákon, kontrolní hlášení a další a další zákony, z nichž nejvíce šílený je ten, kdy k Vám mohou chodit  domů sousedi, kteří sedí na radnici,  prohrabávat Vám kamna, a přitom Vám domů třeba hodit odposlouchávací zařízení. Atd., atd..  Nejvážnějším ovšem zůstává fakt, že je, nebo mělo by být v demokracii nepřípustné, aby ten, kdo má tak obludný konflikt zájmů mezi podnikáním a politikou, politiku dělal. Měl by si bez pardonu vybrat, co  vlastně bude dělat.  Vždy totiž, a to je jasné, bude na své podnikání myslet.  Ano, pokud je demokraticky zvolen, těžko proti tomu protestovat, to dělají pouze ti, kdo bojují za jiné oligarchické zájmy, ale je nutné na to upozornit. Nikdy to v historii k ničemu dobrému nevedlo. Bohužel. Neboť jak víme, cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly.

ANO má ovšem zdatné následovníky. Nejkouzelnější je obrození jisté pravicové strany, za kterou se oligarcha neskrývá. Pouze nám nějak zapomněl říci, že se vlastně chystá na jiné volby a důvodem vzniku partaje je snaha, prosadit výstavbu tramvajové trati tam, kde ji potřebuje. Zlatej Romeš!

SPD je pro opuštěného voliče stranou s dvěma tvářemi. Na jedné straně program, který z fleku může podepsat, na straně druhé program, kterému se jako konzervativec asi bude bránit. Varovné signály o pozadí financování SPD ze strany některých pražských podnikatelů nevzbuzují příliš důvěry, stejně jako fakt, že podobně jako u ANO je to projekt navázaný na jednoho muže se všemi riziky, jež to může způsobit. Právě personální otázky kolem SPD jsou pro voliče  tou největší záhadou a něčím, co vzbuzuje opatrnost. Psí hlavu, kterou jim nasazuje mainstream  řečmi o xenofobii, fašismu a já nevím co ještě, je hloupá pitomost. Stejně jako u ODS a Pirátů vyrostl Tomio Okamura na neschopnosti velkých stran pohnout s některými věcmi dopředu, třeba tím, že by převzali část jeho programu (viz Rakousko) a nabídly ho voličům. Ukázkou je např. referendum, které mohla koalice přijmout v podobě, kterou sama navrhovala. Takhle se jenom ztrapnila. Koalice může stokrát vykládat o tom, že je proti kvótám, když jim to už nikdo nevěří. V jiných věcech totiž lhali tak, že by jim museli ty dlouhé nosy už plastickou chirurgií odstraňovat… A ani požadavek SPD na zákaz islámu není tak zcela od věci. Stačí vzít rozsudek Evropského soudního dvora ohledně neslučitelnosti práva šarija a vhodně ho inkorporovat do českého práva, vyjádřit jasně odmítnutí  podřízenosti žen mužům, vznést požadavek na uznání nadřazenosti českého práva a nadřazenost státních a evropských institucí nad slovy koránu a súr (když už přebíráme z Brusele kdejakou hloupost), a Okamura by měl po žížalkách. Takhle bude mít po žížalkách někdo jiný. Vyřvávat proti SPD, že vyvolává strach, když straší migranty, kteří zde nejsou,  je idiocie podobného druhu, jako že existoval proletářský internacionalismus. Z rakoviny mám také strach, i když ji nemám, že ….  A ještě v jednom by se mohli od SPD zavedené strany učit. Už dlouho jsem neviděl tak jednoduchou a přitom účinnou kampaň s jasným programem. Opuštěný volič ODS pláče, když vidí plakáty nynější ODS…..

STAN cítí opuštěný volič ODS jako největší svinstvo politického systému České republiky nynější doby. Většina politických problémů nynějšího Těžka je způsobena blbým volebním zákonem, který dovolil, aby se na jednotlivých stupních zastupitelské demokracie hromadily osoby, které drží několik zastupitelských mandátů, tedy např. starosta je zároveň krajským zastupitelem, a ještě k tomu poslancem nebo senátorem. To není nic o morálních kvalitách osob, ale o nemorálnosti takového systému. V jednotlivých stranách získávají okresní a krajští politici možnost ovládat najednou několik stupňů zastupitelské demokracie, vždy pochopitelně v zájmu voličů a obce, což ale vede k uzavírání systému pro nové lidi a nové tváře. Na to se nabalují ještě státní zaměstnanci, ředitelé škol, nemocnic a ústavů. Ti všichni nakonec tvoří státní bratrstvo, které sleduje svoje rozpočtové cíle a rozhodně ale nepředstavuje průřez společností. Totéž se děje na evropské úrovni politické unie. Proto systém produkuje zákony, ze kterých je nejen Kuberovi špatně, protože takové předpisy plní především přání této státně zastupitelské mafie. A aby to měli just dobře pohlídané, schválí zákon o politických stranách a hnutích, který by měl jako absolutně nedemokratický smést Ústavní soud ze stolu. To se pochopitelně nestane, vždyť i tento soud je součástí systému, který ho vyprodukoval. To v minulém režimu alespoň strana a vláda do parlamentu pustila tu traktoristu, tu dojičku a bylo vystaráno.  Mimochodem, tohle nyní pochopili ve Francii a zavedli politický systém, kdy si každý může vybrat jenom jeden zastupitelský mandát. Jasně, udělali to hlavně kvůli Národní frontě, ale i tak to Francii hodně pomohlo.

STAN je zároveň výtahem pro neutuchající tužby jednoho zbloudilého učitele z jižní Moravy, který ovšem svými výstupy a nápady spíše připomíná tetu ze  Saturnina, i když v mužském vydání. Naštěstí je prý krajským zastupitelem, tak ví, kde po volbách skončí a vše je v pořádku.

Jak volit

Především ne srdcem. Mozkem prosím. Opuštěný volič ODS musí v těchto volbách úplně zapomenout na svoje osobní pocity a říkat si, že tím, že odevzdá hlas straně či hnutí, které se nedostanou do Poslanecké sněmovny, nebo budou mít nepatrné zastoupení ve sněmovně,  zůstane vnitřně čistý a poctivý. To je sice skvělé, že bude před Stvořitelem osobně bez hříchu, ale je to podobné situaci, jako když dva mladí lidé, dospělí a vzájemně se přitahující a toužící po sobě,  odmítnou sex, protože nejsou sezdáni. Ano, jsou takoví lidé, a snad jim to můžeme my ostatní, kteří se podobného hříchu dopustili, i závidět. Ale z jejich strany je to prostě hloupost, a pozdě bycha honit. Opuštěný volič ODS proto musí na ctnost zapomenout, pohlavní čistotu odmítnout a dopustit se kurva velkého hříchu. On už se s tím Pánbůh nějak srovná.

Opuštěný volič ODS je na tom vlastně dobře, protože k onomu hříchu mu daly požehnání strany a hnutí účastnící se voleb tím že se všichni už navzájem vyloučili z možných koalic. Popřípadě postavili podmínky koalic tak, že to vlastně lze vykládat stejně. Nu, milý opuštěný voliči, až zavoní po volbách ministerská křesla, realita bude jiná, to teprve uvidíš tu neochotu koalice skládat, ale ty už budeš ze svého hříchu vyviněn.

Opuštěný volič ODS nemá ke spáchání svého hříchu nic jiného, než volební průzkumy, ať oficiální, neoficiální anebo zprávy ze svého okolí. Realita dnešní doby a českého volebního zákona je, že tím, že zůstane čestným, a podpoří toho, kdo nejlépe odpovídá absolutně křišťálově čistě jeho preferencím, podporuje ve skutečnosti ty, které nechce. Opuštěný volič ODS je naštěstí natolik znalý našeho volebního zákona, že se mu nemusí vysvětlovat, kdo dostane propadlé hlasy. Proto milý opuštěný voliči ODS vezmi zavděk volebními průzkumy, nějak si je zprůměruj, a  konej.

Opuštěný volič ODS chce nízké daně, snížení sociálních odvodů, vyrovnaný státní rozpočet, snižování státního dluhu apod. To vše mu vrchovatě splní ANO, protože na stejných věcech má zájem i jeho majitel. Můžeme si být jisti, že tyto volební sliby plnit bude. Pro opuštěného voliče ODS je ale bohužel ANO nevolitelné z důvodu jeho pro unijní pozice (sledujte prosím, že jsem nenapsal proevropské pozice). Majitel hnutí bude ve svém podnikání nadále závislý na Německu, a proto lze o jeho dnešních odvážných vyhlášeních proti Evropské unii s úspěchem pochybovat. Chemie a řepka budou přednější. Jasně, s kvótami to po volbách v Německu a Rakousku vypadá trochu více bledě (pro jejich pokračování), ale v ostatních věcech srazí ANO dle rozkazu z EU paty. Předpokládejme, že se pohrne  do toho tvrdého jádra EU, o kterém každý mluví, podobně jako o sněžném muži, kterého ale přitom nikdo neviděl. Inu moje milé děti, tvrdé jádro EU není nic jiného, pokud Vám to ještě nikdo neprozradil, že poté, co Británie z Evropské unie odchází, tak někdo prostě ty peníze Francii nahradit musí. Takže tvrdé jádro EU, odezírejte mi prosím z úst, je pojistka pro francouzské prachy z EU. Podobně jako to evropské obranné seskupení, či jak se to jmenuje, je pouze o dalších penězích, tentokrát na nákupy evropských zbraní, když nám ten Donald ty dvě procenta sebere. Někdo ten Dassault přeci krmit musí.  S námi Čechy do tohohle mariáše nikdo nepočítá. To si jen Sobotka s Prouzou myslí.

Omlouvám se EU, počítá s námi. Resp. s tím, abychom tam ty prachy sofort poslali. Došly.

Opuštěný volič ODS proto ANO volit nemusí a neměl by, protože vítězství ANO je pravděpodobné, a těžko si představit, že by někdo dostal hlasů více. I když ….

Opuštěný volič ODS ale ví, že se po volbách hnutí ANO rozdělí na dvě nestejné části, neboť takový je plán jeho nepřátel, a zasvěcenci vědí, že se o tom v matičce Praze mluví velmi intenzivně. Dá se to předpokládat s ohledem na  trestní stíhání vysokých představitelů hnutí. To se pak lehce s poukazem na čestnost, čistotu a odpovědnosti k voličům přesedá do jiných lavic.  Věřím, že Andrej už Poskrebyševovy seznamy  těchto zrádců má. Nic mu to ale platné nebude, ledaže by je ještě stáhl z kandidátek. To ale neudělá, a předpokládejme, že v  Poslanecké sněmovně mu zůstane k dispozici tak dvě třetiny hlasů.

Pokud hnutí ANO pokrývá část programu opuštěného voliče ODS, kdo je tam  dál, aby byl dostatečně opatrný ve vztahu k EU. Prosím pro všechny, opuštěný volič ODS není protievropský. To je lež. Je pouze proti politické unii EU, a to je něco jiného. Je Evropanem, dokonce přesvědčeným. Jenom prostě nechce sloužit Německu a Francii, pro jejichž zájmy celá EU slouží, a ani naši eurohujeři se to už např. v ČT nezdráhají přiznat.

Opuštěný volič ODS proto musí podpořit takový subjekt těchto voleb, který bude dostatečně silný na to, aby se bez něj povolební vyjednávání neobešlo, anebo aby jeho vynecháním z vyjednávání nikdo nemohl sestavit kloudnou koalici, a tudíž zachránil co nejvíce z volebního programu opuštěného voliče ODS.

Pak je situace přehlednější. Podle průzkumů zbývají dva politické subjekty. KSČM a SPD. Pokud opuštěný volič zamítne první volbu, nezbývá mu nic jiného, než zvolit druhé. Ano, bude ho muset volit po požití skleničky tvrdého alkoholu, ale SPD mu při sestavování koalic garantuje vše. I přesto, že se dá předpokládat rozdělení i tohoto sdružení, stále zbývající část poslanců věrných myšlenkám zakladatele, bude stačit, aby úspěšně bránila  Andrejovi v páchání nestoudné evropské politiky, a naopak ANO bude bránit SPD ve výstřelcích některých jeho členů.

Opuštěný volič ODS tím získá jeden bonus navíc. Možnost, že se dá dohromady KSČM s pravicovými stranami, aby zabránila hnutí ANO převzít vládní zodpovědnost je představitelná, ale nemožná.

Dá se dokonce očekávat, že se nezdaří ANO uzavřít koalici s pohrobky z ČSSD (to jsou ti, co v Praze neumí ani postavit slíbený eskalátor na Veleslavíně) a s KDU - ČSL.

Tím nastolí opuštěný volič ODS spravedlnost. Pokud totiž ANO vyhraje tyto parlamentní volby, bude jenom správně, když bude za výsledky své vlády odpovědno, abychom mi všichni mohli jeho činy za čtyři roky posoudit. Ty všechny ostatní strany a jejich výsledky práce za posledních dvacet pět let už známe. Je ale nezbytné a nutné, aby mělo hnutí ANO brzdu nebo brzdy, které budou rychlost jeho rozletu korigovat.

Před několika lety opuštěný volič ODS zvolil Miloše Zemana prezidentem republiky. Nyní může zabránit bezbřehé moci AB, a zároveň zabránit tomu, aby Evropská unie strkala prsty do našich lůžek víc, než je zdrávo, a to tím, že pomůže ve volbách SPD. Každý, kdo umí do pěti počítat, to už pochopil.

Konkluze

 A proč jsem přál VK hodně štěstí? Přeji Vám, Václave, abyste se do sněmovny dostal, a omlouvám se, že Vás nebudu volit, i když jsem otvírák dostal. Udělal bych to normálně velmi rád, ale z důvodů shora uvedených nemohu. Držím Vám ale palce, abyste po volbách našel ve Vaší partaji hodně smýšlejících členů, za pomoci kterých dáte straně směr, o kterém tolik píšete každé pondělí. Znám jich docela dost, kteří tam dole docela dřou, a věří tomu, že se to povede. Ti všichni na Vás čekají. Ale prosím nepřestaňte psát. Netěšil bych se na pondělí.

Aleš Hušák