Terorista Anders Breivik před devíti měsíci pozabíjel 77 lidí a soud má nyní rozhodnout, zda je duševně nemocný nebo zda nese plnou odpovědnost za svoje činy. Obviněný vše přiznává, ale vinu paradoxně odmítá.

Norský terorista Anders Breivik bude prakticky s jistotou odsouzen k nejvyššímu možnému trestu. Zbytek života stráví buď ve vězeňské cele nebo ve střežené psychiatrické léčebně. 

Očekávaný trest ve výši 21 let může být v Norsku prodlužován a z léčebny se na svobodu těžko kdy dostane. On sám přitom považuje za ponižující, aby byl označen za psychicky nemocného. Má svůj program, a ten hodlá prosazovat ve vězení, stejně jako na svobodě. 

Je to typický fanatik, který uvěřil scestné vizi. Pro ni je ochoten vraždit náhodně malé děti a klidně obětovat i sebe. Ve jménu jakéhosi podivného, ale v jeho očích vznešeného cíle, vykonal nejodpornější skutky. Ve jménu čehosi vyššího má absurdní pocit, že vraždil v sebeobraně. Gesto zaťaté pěsti, kterým zdraví svět při příchodu do soudní síně, je u něj zjevně povýšeno na symbol hlubšího, snad až mystického významu. 

Breivik je veden jakýmsi pseudonáboženským přesvědčením, které ho ve zvrhlé podobě dovedlo k tomu, že se stal bezcitným vraždícím strojem. Jeho osobnost je pochopitelně zajímavá pro psychology, soudce, politiky nebo sociology. Měla by ale zaujmout i teology. Ne, že by měl Breivik nějakou klasickou víru, to chraň Bůh. Zajímavý je spíš proto, že i bez vědomého náboženství ho žene kupředu moc vskutku záhadná, dalo by se říct duchovní. 

Hlavní vodítko v pátrání po jeho přesvědčení je zmatený manifest o patnácti stech stranách, který zveřejnil současně s útoky. Sám sebe tam označuje za „darwinistu“, „agnostika“ nebo „křesťanského ateistu“. Hlásí se kupříkladu ke středověkým rytířům, kterým se chce podobat, ke svobodným zednářům nebo k severským formám neopohanství. 

Nic z toho ale asi není podstatné. Odpověď na klíčovou otázku, proč jednoho dne začal systematicky osnovat zrůdné činy, a proč je po letech příprav nakonec vykonal, zřejmě sahá až kamsi do duchovní sféry. A platí pro něj to, co platí pro mnoho teroristů, že totiž vůbec není jedno, čemu člověk věří. Ať už je to s jeho duševním zdravím jakkoliv. 

Publikováno se souhlasem vydavatele.