Aktuálně se tak absolutní výše globálního dluhu pohybuje na rekordní úrovni 247 bilionů dolarů, což představuje 318 % světového hrubého domácího produktu. Jaké mohou být důsledky takto rapidní úvěrové expanze?
Při pohledu na sektorovou skladbu je zřejmé, že k růstu dluhu dochází napříč sektory, přičemž přibližně tři čtvrtiny celkového dluhu připadají na soukromý, zbylá čtvrtina pak na vládní sektor. Co je však zajímavé, je vývoj geografického rozložení dluhu, respektive jeho vývoje v čase. Zatímco totiž rozvinuté státy dokázaly od poslední finanční krize svůj agregátní dluh stabilizovat, byť na vysoké úrovni (382 % HDP), mezi rozvíjejícími se ekonomikami pozorujeme odlišný trend. Ty jsou sice zatíženy celkově nižším dluhem (211 % HDP), ten však v posledních letech výrazně roste.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV