František Kuba: Jsme šťastný národ?!

02.07.2018 17:50 | Zprávy

Dříve jsem si myslel, že národ je tvořen jednotlivci, rodinami, rody, kteří mají přibližně totožné, nebo nepříliš rozdílné preference. Nicméně uznávají určité symboly, které mají v jejich vědomí a nevědomí vyvolávat pocit sounáležitosti s daným uspořádáním společnosti.

František Kuba: Jsme šťastný národ?!
Foto: Archiv
Popisek: Úsměv, ilustrační foto

Jenže dnes, snad přirozeně, pro potřeby politiků, statistiků (nikoli občanů) lze tuto množinu radostně třídit. Nařízená pozitivita a atomizace z Bilderbergu (prostřednictvím EU), podbízivých univerzit a různých agentur vše bortí jako domeček z karet.

Nedávno, 28. června jsem se nechal zaskočit v českém tisku, skotačivými vědci z brněnské univerzity. Citace: „Přes všechny kotrmelce na politické scéně zažívají občané České republiky patrně jedno z nejlepších období ve své historii. Vyplývá to z nejnovějšího výzkumu, jímž se bezmála třicet let zabývá tým sociologa Ladislava Rabušice z Brněnské Masarykovy univerzity.“ Tak praví autor článku Vladimír Klepáč.

A pokračuje. Devadesát procent z 1812 dotázaných v něm uvedlo, že jsou šťastní. Ve srovnání s rokem 1991 tak počet šťastných vzrostl o 12 procent. Jen procento populace se cítí jako zcela nešťastné…

Nechci se podvolit „obecnému“: Lež, velká lež, statistika. Ale mohu?, zejména existenčně za zády s Winstonem Churchillem? Nejsem snad ne/konstruktivní kritik, takže ve skutečných podmínkách panu Rabušicovi navrhuji reálnou sondu do sociálního prostředí Ostravy, současně také dočasný azyl u sebe na sídlišti Dubina, na tři dny (včetně ubytování a skromné stravy).

Projdeme se Ostravou, včetně okrajových částí, a seznámím ho s lidmi, kteří se po desetiletí zabývají managementem sociální práce. Také můžeme zajít za Tiborem Krosčenem, kterého si jako nadstandardního cikána vážím.

Pokud pan Rabušic ani potom nenabere vítr do plachet, tímtéž jeho tým, pak bude možná lepší, když budou na ulici prodávat jedlé kaštany. Přirozeně v pilotním programu v Brně a Ostravě. Evropská unie jistě najde nejen pochopení, ale i prostředky, bez účasti na národním rozpočtu.

Cíl mého ne/projektu, o který možná nikdo nestojí, je: Sociální vědci už nebudou tlachat!

Zdroje
Klepáč, V., Jsme šťastný národ. Právo 28. června 2018, s. 5.

František Kuba

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami. Publikováno se souhlasem vydavatele.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Radim Fiala byl položen dotaz

Myslíte, že za to, že EU zaostává může Euro?

Mě přijde, že jsou to spíš neustálé zákazy a byrokracie, kterou si sama EU podřezává pod sebou větev. Na druhou stranu, jestli má někdo konkurovat třeba USA nebo Číně, nemyslím si, že to může být jeden stát v Evropě, a že EU má svůj smysl, jen se musí vzpamatovat a začít dělat politiku jinak

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Hampl: O skutečných zákonech

13:57 Petr Hampl: O skutečných zákonech

Druhý pohled Petra Hampla