Někomu může obsah článku připadat jako manipulace s členskou základnou ve prospěch vstupu do vlády. Třeba toto sugestivní sdělení: „Pro vládu hlasovalo 59, 5 procenta našich členů. Výsledky bude již těžké zvrátit. Rozdíl mezi příznivci a odpůrci se zvětšuje ve prospěch vstupu do vlády,“ tvrdí Právu zdroj z Lidového domu, jehož identitu redakce zná.

Už samotné nastavení referenda bylo velmi měkké. Referendum bylo platné už při 25 procentech členské základny, to je 4 421 voličů z 17 683 členů. 

Dostavil se (dříve vyprojektovaný) úspěch?

Proti vládní koalici se už předtím vyslovili třeba Ondřej Veselý, Milan Chovanec a bývalý volební lídr Lubomír Zaorálek. Jako jeden z mnoha varovných signálů odporu ke koalici lze vnímat vyjádření Ondřeje Veselého, který z řízených úniků informací nebyl nadšený. Očekával totiž, že se lístky najednou sečtou najednou a po ukončení referenda se vyhlásí výsledky. Řekl k tomu na konci května: „Považuji za velmi nešťastnou situaci, kdy se pravidla u tak zásadní věci mění za běhu. Původně to mělo vypadat jinak.“

Nespokojenost členské základny s mocenským tandemem Hamáček – Zimola má přímé dopady. Lidé už nechtějí být vláčeni strništěm různých zahraničních agentur s rozhodujícím vlivem na konání v Lidovém domě. Řada nespokojených členů legitimaci proto vrátila; tento proces ještě může pokračovat.

Zajímavé bylo, ve zmíněném článku Karoliny Brodníčkové, vyjádření předsedy klubu senátorů Petra Víchy: „Ještě bych pochopil, když unikly výsledky jednotlivých místních organizací. Ty nic neznamenají. Důležitý je ten součet. Tím, že výsledky záměrně unikají, může to trošku ovlivnit výsledek referenda.“ 

„Silný mandát“ nebo bude grémium plandat?

Termín „silný mandát“ už ČSSD občanům, voličům i svým členům zcela zošklivila. Dne 15. června toto úsloví zaznělo na rádiu Frekvence 1. Jeho glosátorem byl opět nedostižný Jan Hamáček, ten výsledky referenda považuje za zásadní a silný mandát. Skoro to vypadá, že tento jedinec je z mistrovské edice grémia ČSSD – tedy intenzivní a jemný.

To bude nejspíše tím, že není apostatou sociální demokracie, nýbrž je silným výhonkem ze dnů jejího založení (7. 4. 1878) v Břevnově pivnici U Kaštanu, tehdy pod názvem Socialistická českoslovanská strana v Rakousku. (In: Zídek 2018)

Lovec kešek

Jan Hamáček, dočasný předseda této politické strany s velkou historií, ale s malou budoucností se možná lovcem kešek. Jsou jimi, jak se zdá, Jiří Paroubek, Michal Hašek, Zdeněk Škromach a z Ostravska se snaží opět dolepit exposlanec Adam Rykala.

Další přívalová vlna nespokojenosti občanů může už v komunálních volbách (a jedné třetiny Senátu) dokonat to, co začalo oněch 7, 28 procenta hlasů oprávněných voličů ve volbách do Poslanecké sněmovny.

Pražskému kalnému politickému podzemí, nejlépe rozumí vodohospodáři Březina, Dolínek, Hulínský a Poche. To může Hamáčka vyplavit do Vltavy bez ohledu na to, jakou funkci bude momentálně ve vládě Andreje Babiše zastávat. Lidé „nesoudní“ mohou naznačovat korekce ze strany agentury PSB. Je to silná mezinárodně zkušená organizace, která předtím radila ČSSD.

Předstižná připomínka Jiřího Paroubka v Parlamentních listech už uváděla, že ČSSD neměla poradenský vztah s PSB rozvolnit a nechat ji přejít do tábora oligarchy. Z „voleje“ to nelze analyzovat, nicméně američané mají k dispozici včerejší now-how ČSSD a dnešní vládní projekty ANO, a to včetně personálií. I proto diskusní pořady Václava Moravce připomínají polévku z bot starého trampa…

Lze se logicky tázat, zda má tento i nadále podporu Erika Besta? Nebude od věci, pokud E. Best posedí s V. Moravcem u whisky a pokusí se ho upgradovat na nové povolání. Doporučeným sektorem inspirací mohou být (pro oba) příběhy kriminoložky Cloe z francouzského kriminálního seriálu. Best tak získá jako novinář, podnikatel ad. pozitivní auru u diváků ČT a čtenářů, které Václav Moravec svým masírováním účastníků debat uvádí do stavu levitace. Činí tak ovšem selektivně. 

Něco málo ke statistice a tím věrohodnosti ČSSD

Z velmi měkkého nastavení vnitrostranického referenda vznikl velmi silný mandát. V článku Hotovo. ČSSD kývla na vládu s babišovci (Právo 16. a 17 června, Brodníčková, Rovenský) vyčnívá jasnozřivé konstatování Jana Hamáčka: „Odteď končí diskuse, zda je lepší pro soc. dem. být ve vládě, nebo v opozici.“

Že by diktatura dobře živeného čtyřicátníka? Projděme tedy fakta. Referenda se z 17 614 členů ČSSD zúčastnilo 11 404 lidí tedy 64,7 procenta. To znamená, že pasivní resistenci dalo přednost 6 210 členů soc. dem. !

A počítejme dále. Z těch 11 404 účastníků referenda bylo aktivně proti spojenectví s ANO 40,2 procenta. To znamená 4 584 členů. Proveďme nyní součet všech nesouhlasících s politikou Jana Hamáčka: 6 210 + 4 584 = 10 794 členů. Převedeno na procenta; byl odpor k politice tandemu Hamáček – Zimola 61, 28 procenta.

To je velmi silný mandát Hamáčku, ba ukončení diskuse o vhodnosti vstupu do vlády Andreje Babiše? Pokud někdo něco takového prohlásí tak musí mít silnou oporu, třeba Rákosníčka a v brlohu LD krosnu dalších pohádek.   

Co dále?

Krajně znepokojivě vyznívá sdělení redaktora Lidových novin a současně historika Petra Zídka (11. dubna). Z faktického a zajímavého textu jen výtah: Dnes je sociální demokracie v opravdu prekérní situaci. Tradiční elektorát se jí rozpadl, protestní hlasy sbírají úspěšně jiní. Strana se dlouho snažila předstírat, že zastupuje jak chudé a nevzdělané ze zapomenutých regionů, tak „novou levici“.

Je třeba dodat, že nedobrou situací v ČSSD se programově zabývá i šéf/komentátor Práva Josef Koukal. Jeho nekompromisní postřehy rovněž nebudí optimistické nálady, ani kdyby soc. dem přidávala k oranžovým růžím Sachrův dort a pintu bílého z arcibiskupských sklepů.    

Zdroje

Brodníčková, K., Pro vládu s ANO zatím většina. Právo, 31. května 2018, s. 1 a 2.
Brodníčková, K., Rovenský, J., Hotovo. ČSSD kývala na vládu s babišovci. Právo, sobota-neděle 16. – 17. června 2018, s. 1 a 3.
Zídek, P., Sto čtyřicet let. A co dál? Lidové noviny 11. dubna 2018, Archiv, s. 10.

František Kuba

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami. Publikováno se souhlasem vydavatele.