Hana Lipovská: Vládní statistiky mají stejnou vypovídající hodnotu jako EKG pacienta s kardiostimulátorem

22.02.2021 19:05 | Zprávy

Odpověď na facebookovém profilu na anketní otázku "Nízká inflace, nerostoucí nezaměstnanost, růst, průmyslová produkce atd. Odpovídají publikovaná statistická data skutečné situaci a kondici naší ekonomiky?"

Hana Lipovská: Vládní statistiky mají stejnou vypovídající hodnotu jako EKG pacienta s kardiostimulátorem
Foto: archiv H. Lipovská
Popisek: Hana Lipovská

České hospodářství by v roce 2020 patrně zažilo běžnou ekonomickou recesi i bez koronavirové krize. Drastické lockdownové zastavení ekonomiky na základě vládních zásahů však podle všeho mělo vést nikoli k recesi, nýbrž k hluboké depresi, mimořádně spojené s pádivou inflací namísto standardní krizové deflace.

Tomuto scénáři ostatně odpovídá i reálný vývoj české ekonomiky: výroba automobilů loni klesla o pětinu, počet turistů o 11 milionů, spotřeba energie o 3,3 %. Naopak ceny ve stavebnictví, zbytku služeb nebo průmyslu rostly. Navzdory realitě se však mohutná „depflace“ podle statistik v České republice nominálně nekonala. Jak lze mezeru mezi oficiálními a skutečnými výsledky ekonomiky vysvětlit?

Klíčem k pochopení je závěrečný deficit státního rozpočtu ve výši 367,4 miliard korun. Schodek státního rozpočtu totiž vznikl především v důsledku vyšších vládních výdajů, neboť daňové příjmy klesly pouze o 4,4 %. Velmi zhruba tam můžeme odhadovat, že bez bezprecedentního zadlužení by se česká ekonomika nepropadla o 5,6 %, nýbrž o více než 10 %.

Vládní programy zkreslují také míru nezaměstnanosti. Podle ministerstva práce a sociálních věcí „program Antivirus pomohl udržet pracovní místo téměř každému čtvrtému zaměstnanci v soukromé sféře“. Pokud je tento údaj pravdivý, pak je skutečná (skrytá) míra nezaměstnanosti přibližně 10 až 12 % namísto deklarovaných 3 %.

Konečně pak nelze brát příliš vážně ani oficiální data o růstu cenové hladiny. Vzhledem k metodě měření je míra inflace během pandemie podhodnocovaná o 0,5 až 1,5 procentního bodu.

Statistiky publikované vládními agenturami tak mají obdobnou vypovídací schopnost jako EKG pacienta s kardiostimulátorem. Kardiogram je pěkný jen do chvíle, než v kardiostimulátoru dojdou baterky. Pak přijde kolaps. Obdobně hospodářství v loňském roce nekolabovalo jednak díky „nabité baterce“ vládní pomoci, jednak díky uměle udržované důvěře domácností a firem v ničím nepodložené subvence založené pouze na mohutném zadlužení. Jakmile si jednotlivé ekonomické subjekty uvědomí, že vládní subvence nejsou podložené reálnou produkcí, že pomoc je vyplácena de facto jen v nekrytých směnkách, nastane kolaps důvěry, který bude následně doplněn kolapsem hospodářství. Churchillovsky řečeno – česká vláda volila mezi depresí a dluhem. Zvolila dluh – a bude mít depresi, inflaci a hlubokou sekyru.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Andrej Babiš byl položen dotaz

Připravujete se na brzký konec v politice?

Aspoň na mě to tak přijde, když se ujímáte zpět Agrofertu. A je to tedy tak, že ten svěřenecký fond byl jen taková klička jak šikovně obejít zákon?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Brandtner: Další podpásovka v „kauze Ševčík“

14:08 Petr Brandtner: Další podpásovka v „kauze Ševčík“

Pondělní Seznam Zprávy přinesly další z řady článků týkajících se osoby a osudu doc. Miroslava Ševčí…