České hospodářství by v roce 2020 patrně zažilo běžnou ekonomickou recesi i bez koronavirové krize. Drastické lockdownové zastavení ekonomiky na základě vládních zásahů však podle všeho mělo vést nikoli k recesi, nýbrž k hluboké depresi, mimořádně spojené s pádivou inflací namísto standardní krizové deflace.

Tomuto scénáři ostatně odpovídá i reálný vývoj české ekonomiky: výroba automobilů loni klesla o pětinu, počet turistů o 11 milionů, spotřeba energie o 3,3 %. Naopak ceny ve stavebnictví, zbytku služeb nebo průmyslu rostly. Navzdory realitě se však mohutná „depflace“ podle statistik v České republice nominálně nekonala. Jak lze mezeru mezi oficiálními a skutečnými výsledky ekonomiky vysvětlit?

Klíčem k pochopení je závěrečný deficit státního rozpočtu ve výši 367,4 miliard korun. Schodek státního rozpočtu totiž vznikl především v důsledku vyšších vládních výdajů, neboť daňové příjmy klesly pouze o 4,4 %. Velmi zhruba tam můžeme odhadovat, že bez bezprecedentního zadlužení by se česká ekonomika nepropadla o 5,6 %, nýbrž o více než 10 %.

Vládní programy zkreslují také míru nezaměstnanosti. Podle ministerstva práce a sociálních věcí „program Antivirus pomohl udržet pracovní místo téměř každému čtvrtému zaměstnanci v soukromé sféře“. Pokud je tento údaj pravdivý, pak je skutečná (skrytá) míra nezaměstnanosti přibližně 10 až 12 % namísto deklarovaných 3 %.

Konečně pak nelze brát příliš vážně ani oficiální data o růstu cenové hladiny. Vzhledem k metodě měření je míra inflace během pandemie podhodnocovaná o 0,5 až 1,5 procentního bodu.

Statistiky publikované vládními agenturami tak mají obdobnou vypovídací schopnost jako EKG pacienta s kardiostimulátorem. Kardiogram je pěkný jen do chvíle, než v kardiostimulátoru dojdou baterky. Pak přijde kolaps. Obdobně hospodářství v loňském roce nekolabovalo jednak díky „nabité baterce“ vládní pomoci, jednak díky uměle udržované důvěře domácností a firem v ničím nepodložené subvence založené pouze na mohutném zadlužení. Jakmile si jednotlivé ekonomické subjekty uvědomí, že vládní subvence nejsou podložené reálnou produkcí, že pomoc je vyplácena de facto jen v nekrytých směnkách, nastane kolaps důvěry, který bude následně doplněn kolapsem hospodářství. Churchillovsky řečeno – česká vláda volila mezi depresí a dluhem. Zvolila dluh – a bude mít depresi, inflaci a hlubokou sekyru.