Praha 8 v ironické výzvě nabádá občany, aby nejezdili do Prahy 7 a aby zrušili své cesty na území Prahy 7. Zároveň je prý připravena poskytnout tamním obyvatelům „humanitární pomoc“. Radnice „osmičky“ prý vnímá „katastrofální“ situací v Praze 7a vyslovila obavu před uprchlíky, proudícími z Prahy 7 do jiných částí metropole.

Ale konec legrace. Netrvalo totiž dlouho a se záměrem vyhlásit „klimatickou nouzi“ v celé Praze přišel i náměstek primátora Petr Hlubuček (Spojené síly - STAN). „Politika současné vlády neodpovídá závazkům Pařížské dohody o ochraně klimatu,“ tvrdí Hlubuček a hodlá předložit návrh na zřízení klimatické komise na příštím zastupitelstvu. Komisi by měly tvořit čtyři pracovní skupiny, které se budou zabývat udržitelnou energií, udržitelnou mobilitou, cirkulární ekonomikou a adaptační strategií. Do roka by pak měla vypracovat koncepci, jak s klimatickou změnou bojovat.

Proč dělat něco jednoduše, když to jde složitě a za pomoci rádoby odborných výrazů?

„Poručíme větru dešti“ bylo oblíbené komunistické heslo padesátých let. Dodnes se potýkáme s jeho negativními důsledky jako byly nelogické meliorace, rovnání toků řek, vytváření kolchozních lánů atp.

Zdálo by se, že heslo je už překonané, ale to je skutečně jen zdání. Někteří lidé si z něj dnes udělali výnosnou trafiku.

Třeba takový Martin Bursík jako ministr životního prostředí způsobil České republice miliardové škody. Dalo by se předpokládat, že najmě po ostudě jeho manželky Kateřiny Jacques, která netušila, co je to vlastně „ta biomasa,“ zaleze někam do koutka a potichu bude zpytovat své hříchy.

Ale kdepak. Nově vznikající klimatické komisi má šéfovat - kdo jiný než Martin Bursík. Ten přišel teď s myšlenkou, že je třeba omezovat výrobu konvenční elektřiny, kterou vyrábíme z uhlí, a nahrazovat ji elektřinou tzv. čistou.

Ale kde ji vzít, když i elektřinu vyráběnou z jádra nezařazují ekologové mezi obnovitelné zdroje, už Bursík neřekl. Větrné elektrárny jako Němci nemáme, solární podfuk už má Bursík za sebou a vodní zdroje mají u nás v podstatě vyčerpanou kapacitu.

Nejspíš tak každý z nás dostane kolo s dynamem a usilovných šlapáním vyrobíme čisté energie habaděj.

A tak, zatímco např. v Paříži před nedávnem ukončili projekt „sdílených osobních aut“ a nyní se Paříž snaží vytvořit regulační pravidla pro ně, zelené šílenství u nás stále zatemňuje mozky politických populistů, kteří místo aby řešili skutečné problémy, vytvářejí donquichotská opatření.

V Paříži je jízda elektrokoloběžek po chodnících zakázána už teď, nově bude možné zanechat je pouze na parkovacích místech na vozovce, která budou sdílet s auty a motorkami. Sníží se i jejich povolená rychlost z 25 na 20, v pěší zóně na 8 km/h. Počet provozovatelů má klesnout z 12 na tři. Vedení metropole tak reaguje na rostoucí počet úrazů a narušování dopravy.

Doprava je v Praze bezesporu tématem číslo jedna. Řešit se ale dá pomocí dostavby kruhů, na které Praha stále čeká, a rozvojem MHD např. výstavbou další trasy pražského metra, na které 150 000 obyvatel sídlišť na Praze 12 stále jen čeká.   

Zřizováním komisí se ještě nikdy žádný problém nevyřešil a nevyřeší.