„Incitatus,“ tak se kůň jmenuje, „je novým senátorem,“ promluví k zástupcům lidu Caligula. „Když můžete být senátory vy, může jím být i můj kůň. Provolejte mu slávu,“ poroučí senátorům, kteří se vyděšeně dívají chvíli na císaře, chvíli na kolem stojící kolegy.

Představa koně senátora je pro některé z nich směšná, někteří jsou tím pobouřeni. Protestovat se ale nikdo neodváží. Sálem se proto ozve nejdříve několik osamělých plácnutí rukou. Chvíli poté zesílí v mohutný potlesk, kterým senátoři odmění nápad svého císaře.

Nepřipomíná vám to něco?

Stvořili jsme svět, ve kterém je třináctiletá puberťačka Greta Thunbergová světovou celebritou a kde zatýkání nebezpečného zfetovaného grázla s padělaným bankovním šekem vyvolá málem světovou revoluci, jejíž chapadla dosáhla i na pražské Staroměstské náměstí.

Proti tomu je Caligulův nápad udělat z vlastního koně zástupce římského lidu jen nevinným rozmarem.