Byli mezi nimi i generálové Hugo Vojta a Josef Bílý, nejvyšší představitelé odbojové skupiny Obrana národa. V Londýně se proto uskutečnila 3. října 1941 porada čs. zpravodajců, kde bylo rozhodnuto o provedení odvetné akce, jejímž cílem se měl stát Karl Hermann Frank, nebo Reinhard Heydrich. Datum útoku bylo stanoveno symbolicky na 28. říjen.
Dovolím si k tomu jisté připomínky:
1. Atentát, jak víme, byl proveden v květnu. (Dne 28. prosince 1941 konečně odstartoval z letiště Tangmere letoun se třemi výsadkovými skupinami – Anthropoid, Silver A, Silver B. Úkolem programu SILVER bylo obnovení radiotelegrafického spojení s Londýnem.)
2. Vlivem navigační chyby byli členové výsadku Anthropoid vysazeni v blízkosti obce Nehvizdy u Prahy, namísto plánovaných Cerhovic. Odtud se dostali do Plzně, kde měli první záchytné adresy. Na protektorátním území se parašutistům podařilo dostat do úzkého kontaktu s domácím, zejména pak sokolským odbojem.Tedy celou tu dobu se stýkali ti, co měli zastřelit Reinharda Heydricha, s řadou domácích sympatizantů. Samotný akt atentátu měl daleko do profesionální úrovně, jeho průběh je známý. Nebýt toho, že RH dostal otravu krve, tak jistě přežil. (Nebyl momentálně k dispozici penicilin, podle mé info dostal sulfonamidy, což nestačilo.)
3. To, co vypuklo po atentátu, byl známý masakr nejen domácího odboje, ale všech, kteří přišli do styku s uvedenými, včetně blízkých příbuzných atentátníků, v širší rodině a dalších nevinných (Mauthausen a likvidace). Tento scénář by byl asi stejný, i kdyby celá akce skončila fiaskem a RH přežil. Je otázka, kdyby uvádění hrdinové věděli, že zemřou nejen oni sami, ale jejich matka, otec, děti bratra, bratr, sestra a další, jestli by vzali na sebe takovou odpovědnost. Jejich poměrné široké kontakty s kdekým před atentátem byly vodítkem gestapa a některých českých zrádců.
4. Celý atentát bylo možné "vyřešit" střelbou z dálky (odstřelovač profesionál), navíc RH to usnadňoval tím, že jezdil v otevřeném kabrioletu. Odstřelovač by okamžitě zmizel, a tím by (bohužel) nebylo jasné, kdo vlastně střílel. Celé to navozuje dojem, že Edvard Beneš a jeho skupina potřebovali "hrdiny", aby měli volné ruce po skončení války pro argumentaci, že čeští obyvatelé v rámci protektorátu nekolaborují s nacistickou mocí. (RH po svém příchodu zavedl např. zvýšené dávky potravin atd. dělníkům v českých zbrojovkách, natáčely se zde filmy-veselohry, provozovalo se divadlo, restaurace, plovárny, jistí VIP měli dost čilé styky s okupační mocí, víme asi kteří, pokud se zde nadávalo, tak v hospodách.)
5. Po skončení války a návratu exilové vlády byl Edvard Beneš oslavován jako záchrana národa. Je otázkou, zda by v jiném případě bez atentátu na RH metodou to za to stojí (nedej bože kdyby RH přežil) mohl vydat např. známé Benešovy dekrety, a tím mimo jiné realizovat odsun sudetských Němců á blok. Stálo to za to, ve světle nástinu výše, včetně jeho Smlouvy se Stalinem v roce 1942 o poválečné spolupráci s údajnou tajnou doložkou?
Co řeknete, takyhrdinové? Narodil jsem se zhruba pět kilometrůkm od Lidic a moji předci tam znali polovinu lidí... A nejen to.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV