Zadlužuje nás nejen schodky hospodaření státu přesahující 100.000.000.000 Kč ročně, ale především uzavíráním rekordních státních úvěrů přesahující 250.000.000.000 Kč ročně (tzv. Kalouskovy úvěry do zásoby). Proto mají finančníci ve světě asi pana Kalouska tak rádi. No a k tomu nám vláda prostřednictvím svým i prostřednictvím tištěných deníků v kontrole finanční lobby drze tvrdí, že jakákoli jiná vláda by stát zadlužila ještě více. Je to taktika, kdy se zadluženým se lépe manipuluje a v době bankrotů se finančníkům lépe nakupuje.

Po 8 letech pseudopravicové vlády nám tak zbude k řešení katastrofální hospodářsko-ekonomický rozvrat a k tomu v mnohých ulicích chudobu provázející "demokratický Bronx". ODS a TOP 09 bere nám všem naději na spravedlivý sociální stát, bere nám naději na českou hospodářskou prosperitu.

My, Češi, tak jsme v sousedství Německa, Polska a Rakouska díky této vládě pseudopravice ostrovem krize a recese. Po skončení mandátu této vlády bude nutné pro urychlené oživení ekonomiky snížit celkové daňové zatížení jak občanů, tak živnostníků v nižších příjmových skupinách. A naopak, např. rentiérům se jejich zdanitelný příjem musí začít zdaňovat jako základ pro výpočet sociálního a zdravotního pojištění, což dodnes, kdo ví, proč, není. Poplatky ve zdravotnictví a spoluúčast pacientů za léčení je nutné minimalizovat, neboť je to služba občanům a občané se nesmí bát žádat o zdravotní péči či o léky.

Za základ důchodového systému je nutné postavit jeho průběžné státní financování. Variantu financování důchodů soukromými fondy je možno na historických výsledcích analyzovat například v Chile. To ještě před několika lety bylo našimi odborníky hodnoceno jako průšvih. Dlouhodobí účastníci důchodového spoření s fondy totiž ve své většině v Chile nedosáhnou na minimální státní penzi v zemi 100 USD měsíčně. Chilské spoření s důchodovými fondy je výhodné jen pro lidi s vyššími příjmy a i ti si stěžují na vysoké poplatky systému. Zajímavé je, že ministerstvo MPSV uvádí chilský systém jako funkční příklad. Ano, funkční ten systém je, ale výhodný pro občany rozhodně není.

Co se týče živnostenského podnikání, to je nutné vyzdvihnout a podpořit, ne jej dlouhodobě zadupávat do země kosmeticky pozměněnou byrokracií a všudypřítomnými poplatky. Velké řeči jsme slyšeli od premiéra Topolánka a Nečase, o tom že ulehčí podnikatelům i občanům jednání s úřady. Výsledky známe. Tragický registr dopravních vozidel, IZIP, státní maturity nebo sKarty udělali akorát rekordní díru do státního rozpočtu a způsobili frustraci občanů. Sám jsem prošel martýriem zažádání a získání jednoho živnostenského listu pro firmu. Trvalo to 6 měsíců a stálo to 6 tis. Kč na poplatcích! Řekněte, najdeme na tom našem českém pravicovém Kocourkově ještě něco povzbudivého?

Publikováno se souhlasem vydavatele.