S němým úžasem sleduji vládnutí Fialovy vlády České republice ze zahraničí. Přestože titulky českých novin hlásají, že „elektřina v Česku za pololetí zdražila nejvíc v celé EU“, „sociální služby mají od ledna zdražit“, „míříme do recese, bude nutné propouštět“, „HDP mezikvartálně klesnul“ nebo „drahé energie a vysoká inflace drtí spotřebitele i výrobce a poskytovatele služeb“, sledujeme producírování rozhodující části Fialovy vlády před kamerami a fotoaparáty v Kyjevě. Ne, Fialova vláda nedostala mandát vtáhnout nás do obtížně splnitelných závazků v zahraničí, tato vláda dostala mandát vládnout tady, v této zemi a provést její občany složitým obdobím. Vládnout ze zahraničí se však pro Fialovu vládu zdá stále snadnějším únikem před domácí realitou.

Andrej Babiš se rozhodnul kandidovat v nadcházejících prezidentských volbách. Nepochybně splní všechny zákonné náležitosti, které takové rozhodnutí podmiňují, a zařadí se do pelotonu uchazečů o post hlavy našeho státu. Proč ne. Není třeba se dál nad jeho rozhodnutím zamýšlet. Ovšem to, co člověka k zamyšlení vede, jsou reakce Babišova politického okolí, kterými jeho rozhodnutí hodnotí. Nad všemi, snad už tradičně, ční „mravokárně“ zvednutý prst premiéra Fialy: „To si tato země nezaslouží.“

O tom, zda se Andrej Babiš stane nebo nestane prezidentem České republiky, rozhodnou voliči. Budou se rozhodovat svobodně, na základě vlastních preferencí. Není třeba je vodit za ruku a „moudře“ jim dopředu radit, koho si zaslouží a koho si nezaslouží. Kdybychom totiž pokračovali ve stejné argumentaci jako Petr Fiala, rychle bychom se mohli dobrat zjištění, že tato země si také nezaslouží takového ministra financí, ministra vnitra, ministra práce a sociálních věcí, ministra zahraničí, ministra školství nebo ministryni pro vědu a výzkum - a třeba i premiéra, které má.

Ceny palivového dřeva jsou na dvacetiletém maximu, oznamuje server E15. „Po uhlí je velký hlad. Chodí za mnou zákazníci, co posledních osm let uhlí nebrali, a nyní vytahují ze sklepů starý kotel a objednávají tuny ořechu, aby zimu zvládli,“ tvrdí na jiném zpravodajském serveru majitel uhelných skladů z Kolínska.

Lidé, oprávněně vyděšení z vysokých cen energií a z obav před blížící se zimou, se chovají racionálně – nevěří státu a jeho „zastropovaným“ cenám, spoléhají se sami na sebe. Jen ale netuší, že v Bruselu ve stejný čas jakýsi eurokomisař pro životní prostředí prohlásil, že „čerstvý vzduch by neměl být luxusem, ale základním lidským právem“, a chystá ke schválení další šílenou bruselskou regulaci, v jejímž důsledku dojde k omezení, či dokonce zákazu provozů domácích topenišť.

Nejenže „zelená“ bruselská politika způsobila dnešní energetickou krizi, ona se chystá zničit i tu poslední záchranu, kterou mají lidé k dispozici k vytápění svých příbytků – kamna. Není už na čase zvolat, že „právo ohřát se v zimě“ je také základním lidským právem?

P.S. Ministr financí Stanjura prý „zoufale“ shání peníze do státního rozpočtu. Snížení daně z loterií ale podpoří! Na jedné straně vláda vymýšlí bezprecedentní „válečné“ daně, na straně druhé tu zřejmě jsou „rovnější mezi rovnými“. No, neberte takového finančáka.

Převzato z webových stránek Institutu Václava Klause