Druhým zásahem do emisního privilegia Rakousko-uherské banky po oprávnění Zemské banky vydávat obchodní poukázky, jež měly státem přiznaný nucený oběh, bylo zřízení Československé devisové ústředny. Dříve dlouho diskutovaná otázka odvodu devizových prostředků do vídeňské devizové ústředny byla vyřešena nařízením ministra financí č. 47/1919 Sb. z. a n., o zřízení Československé devisové ústředny, ze dne 30. ledna 1919. Jejími úkoly byla o čtyři dny později (3. února 1919) pověřena Pražská súčtovací banka, peněžní ústav, který si vytvořily československé banky pro vyrovnávání pohledávek a závazků vzniklých na základě obchodů na Pražské burze pro zboží a cenné papíry.

Zřízení Československé devisové ústředny se však nevztahovalo jen k budoucnosti, nýbrž mělo velký význam i pro dřívější devizové pohledávky Rakousko-uherské banky v Československu, neboť ty, které československé subjekty dosud neodvedly do Vídně, měla převzít československá ústředna. Proti takovémuto postupu mohla Rakousko-uherská banka pouze podat zásadní ohrazení, což nakonec učinila.

V případě Československé devisové ústředny se v podstatě jednalo o první československou instituci, která byla pověřena správou měnové agendy. K jejímu zrušení došlo 16. prosince 1919, kdy její agenda přešla na Bankovní úřad ministerstva financí (dle nařízení vlády 644/1919 Sb. z. a n., o zrušení Československé devisové ústředny a částečném uvolnění obchodu cizími platidly).

Dopis hlavního ústavu Rakousko-uherské banky v Praze na Rakousko-uherskou banku ve Vídni z 6. 2. 1919

Zdroj: AČNB, arch. fond Národní banka Československá, NBČ/2281/1

Překlad textu dopisu

Předkládáme znění ministerského nařízení, jež je právě teď v tisku, ohledně zřízení samostatné československé devizové ústředny. Jak jsme již písemně, telefonicky a také osobně informovali, snažili jsme se všemi silami získat od ministerstva financí ústupek, aby valuty, k nimž se exportéři ještě před vznikem československé devizové ústředny zavázali, byly odvedeny naší bance. Jak vyplývá z par. 4 přiloženého nařízení, bylo všechno naše úsilí bezúspěšné a podařilo se nám jen od ministerstva financí obdržet slib, že v přechodné době budou připuštěna určitá ulehčení na odvod valut na staré závazky u Rakousko-uherské banky. Jednací řád pro novou devizovou ústřednu není ještě vyhotoven. Ohledně povolení vývozu korun do dřívější ciziny nám bylo naznačeno, že ve smyslu par. 2 musí být nyní udělena povolení od československé devizové ústředny.

Doporučovali bychom otisk přiloženého nařízení okamžitě zaslat na všechny filiálky v československém státě a tyto pověřit, aby ukončily povolování vývozu korun. Je zřejmé, že naše devizová ústředna nyní nebude přidělovat zahraniční valuty pro firmy v československém státě.

Jak bylo naznačeno našemu představenému v generálním sekretariátu odd. III., byly již bankovní ústavy v československém státě pověřeny sestavením výkazu, z něhož lze zjistit, kolik zahraničních valut je ještě splatných. Náš hlavní ústav tento dekret dosud neobdržel a doporučovalo by se urychlit jeho zaslání.

Jakmile se objeví jednací řád devizové ústředny, okamžitě jej zašleme do Vídně.

Seriál bude má celkem 19 příspěvků a vycházel od 22. října 2018 do 25. února 2019 na webu ČNB. Seriál připravil Jakub Kunert, hlavní archivář ČNB a přední odborník na toto významné období dějin naší měny.

Vyšlo na webových stránkách České národní banky.