Jan A. Mařenka: Soros platil, až doplatil. Má plán na zvrat volebních výsledků?

24.11.2016 17:41 | Zprávy

Jan A. Mařenka počítá miliardy prohýřené Sorosem a spol. na předvolební kampaň Hillary Clintonové a dochází k závěru, že atentát na Donalda Trumpa nemusí být jediným řešením, jak mu vzít volební vítězství

Jan A. Mařenka: Soros platil, až doplatil. Má plán na zvrat volebních výsledků?
Foto: wealthydebates.com
Popisek: George Soros

Za zavřenými dveřmi se v hotelu Mandarin ve Washingtonu před pár dny sešla v utajení skupina donátorů neúspěšné kampaně Hillary Clintonové. Konference, konaná pod hlavičkou Demokratické aliance klubu dárců, byla první po Trumpově ohromujícím vítězství.

Přítomní donátoři, miliardáři, majitelé médií, významní sponzoři Demokratické strany a různých fondů kolem manželů Clintonových v čele s miliardářem Georgem Sorosem si to původně představovali jinak: Napumpovali do kampaně Hillary Clintonové stamilióny dolarů, a právě na této schůzce si měli dělit kořist. Teď už je jasné, že o ty peníze, které měly být sázkou na jistotu, přišli. Takže: Co dál?

Co bylo řečeno, nemělo proniknout na veřejnost, ale stalo se. Zkrátka: Hrát to na obě strany je minimum. A tak mimo jiné prosáklo, že přítomní velmi kladně hodnotili povolební protesty proti regulérnímu vítězi Donaldu Trumpovi. Miliardář, sociální inženýr a milovník anarchie George Soros do nich nalil desítky miliónů dolarů skrze svou nadaci MoveOn.org. Otázka zní: Proč?

Jak získat vyhozené miliardy zpět?

Kampaň Clintonové podle odhadů stála přes 1,3 miliardy dolarů, z čehož účastníci konference v hotelu Mandarin věnovali zhruba polovinu (Soros dal nejméně 25 miliónů, všichni dohromady přes 600 miliónů). Trumpova kampaň stála méně než 800 miliónů dolarů, přičemž většinu z této částky věnovali drobní dárci a magnát sám.

Tento nepoměr mezi vynaloženými prostředky a dosaženým výsledkem přiměl žraloky kapitálových moří ke zhrzenému vzlyku, že "je opravdu hořké prohrát, aniž bychom udělali chybu." Jedním dechem pak však dodali, že Clintonová získala absolutní většinu hlasů, což je (podle nich) jasný důkaz, že vlastně odvedli dobrou práci. Což ovšem nijak nenapovídá, jak získat ztracené peníze zpět.

Nastupující prezident Donald Trump na tento paradox odpověděl v předstihu: "Kdyby se hrálo na absolutní počet hlasů, šel bych na to jinak - a vyhrál bych stejně."

Donátoři se však shodli, že jdou správnou cestou, jen je třeba přitvrdit. Tedy: Zmobilizovat více žen (kterých je v USA o 3 % víc než mužů) a přimět volit více menšin. Zaměřit se na razantnější "démonizaci bílého muže", který je pro sociální inženýry dnes nepřítelem číslo 1.

Ostatně - čas je zdánlivě na jejich straně, neboť barevné menšiny mají větší porodnost, než dočasná bílá většina. Nyní je sice podíl tzv. "bílých" na celkové populaci USA ještě stále 72 %, ale pod 50 % klesne již za 25 let, tedy za méně než jednu generaci. Jenže: V tu dobu už bude většina přítomných, v čele s miliardářem Sorosem, zřejmě dávno po smrti.

Vždyť on se nám vysmívá

Hlavním bodem spiklenecké schůzky v hotelu Mandarin byl plán, jak zmařit Trumpových prvních 100 dní v úřadě – nebo ještě lépe: Jak to udělat, aby k nim vůbec nedošlo. Účastníci se shodli, že Trumpova první stovka dní v prezidentském úřadě bude výsměchem všemu, co Obama (tedy vlastně oni, jeho sponzoři a vodiči) ve funkci dokázal.

Začaly se ozývat hlasy, že zatímco oni tu pláčou nad rozlitým mlékem, jejich svět hoří a s ním se pod bankovkami vířícími v plamenech mění v prach i Demokratická strana, jejich penězovod, vinoucí se dekádami.

Nejde ani tak o Trumpův přezíravý postoj k Obamově reformě zdravotnictví (ObamaCare), která měla být zlatým hřebem prezidentských aktivit prvního černošského prezidenta. ("Je to katastrofa," shrnul Trump tuto slepou uličku.) Horší je, že totéž platí o nadnárodní smlouvě NAFTA (USA, Mexiko, Kanada).

Za ještě horší průšvih však považuje Soros a spol. absolutní odpor Trumpa k podpisu nadnárodní super-smlouvy TTIP, od které si finanční elity slibovaly hody. Smlouva měla být pečetí nadřazenosti nadnárodních korporací nad všemi státy a "zašpuntovala" by status quo na desítky let dopředu. "Taková škoda!" poplakal si před pár dny Obama v Berlíně. "Bylo to o fous".

Slyšet na konferenci donátorských elit byla i mantra, že Trump něco jiného říká a něco jiného pak udělá. Když prý Trump prohlašuje, že je globální oteplování podvod jako hrom, nemyslí to možná vážně, podobně jako zřejmě jen drsně žertuje o revizi role USA v NATO.

Suma sumárum – pokud Trump splní jen zlomek toho, co slíbil během své kampaně, díky které by se měl stát prezidentem USA, bude oněch 650 milionů dolarů vyhozených za neúspěšnou kampaň Clintonové pouhý začátek. Takže: Jak z toho ven?

Provokace v převleku

V nejméně deseti městech USA (Chicago, New York, Los Angeles, Philadelphia, Boston, Washington, Seattle atd.) probíhají protesty proti Trumpově zvolení. Stojí za nimi Sorosova nadace MoveOn.org, jejímž cílem je navázat na předchozí lživou mediální vlnu, podle které je Trump rasista, xenofob, misogyn, islamofob a fašista. Média, napojená na účastníky schůzky, tyto nepokoje přičinlivě rozdmýchávala a zesilovala. Byla to tatáž média, jejichž "absolutní moc" selhala tváří v tvář vzpouře voličů.

Na veřejnost prosakuje i role MoveOn.org při předvolební kampani, kdy finančně podpořila černošské protistátní hnutí Black Lives Matter, které stálo za střety černochů a policie. Na Black Lives Matter podali pozůstalí po zabitých policistech několik žalob.

Aktivisté placení MoveOn.org vyvolávali rvačky na Trumpových shromážděních, většinou pod cynickou záminkou, že jsou příznivci Bernieho Sanderse. Policie zatkla aktivistu napojeného na Sorosovu nadaci, který chtěl údajně spáchat na Trumpa atentát (viz projekt Veritas).

Po krachu projektu Hillary se vynořuje stále více svědectví o vlivu Sorosových nadací na "barevné" nepokoje v zahraničí, tedy mimo jiné i v České republice. Také v ČR se objevují transparenty "Zeman není můj prezident", podobné těm v USA s nápisem "Trump není můj prezident".

Tyto aktivistické organizace mívají v názvu "demokracie", "svoboda", "nenásilí" a podobně. Jako záminky pro vyvolání nepokojů používají všude stejné metody - většinou jde o "boj proti komunismu", zaměňovaný za údajné čínské a ruské nebezpečí, nebo boj proti "nenávisti" a "rasismu".

Legální podvod na voličích

V zákulisí utajené konference v hotelu Mandarin se probíral i způsob, jak Trumpovi zabránit nastoupit do funkce (inaugurace je 20. ledna 2017).

Za současné situace není jiná legální cesta, než tzv. "Hail Mary". Voliči už jsou mimo hru – své hlasy odevzdali volitelům. Ti nejsou zákonem vázaní ctít hlasování voličů. Pokud to neudělají, dostanou v horším případě pokutu tisíc dolarů (ve 28 státech), jinde nic.

Vznikla iniciativa, která apeluje na "nevěrné volitele", aby místo jména Trump poslali 19. prosince do Kongresu jméno jiného kandidáta. Pod petici za "nevěrné volitele" se podepsalo nejvíc lidí v historii USA: 4,3 milióny. Petice vyzývá volitele, aby nevolili Trumpa, nýbrž Clintonovou, a zdůrazňuje, že je to podle ústavy možné. Dva volitelé Demokratické strany již přesvědčují skrze média (TV Fox) své republikánské kolegy volitele, aby nerespektovali vůli voličů a nevolili Trumpa.

"Nevěrní volitelé" (celkový počet volitelů je 538) mají vhodnou výmluvu již připravenou jako na zlatém podnose: "Republikánskou stranu ano, ale ne rasistu a misogyna". Nebo: "Já jsem sice republikán, ale v tomto extrémním případě dám hlas Clintonové, protože je Trump extrémista a já jsem povolanější, než moji voliči". Nebo: "Ten systém vymysleli otcové zakladatelé, kteří byli geniální. A zavedli ho právě pro situaci, jako je tato, tedy že si lid zvolil prezidenta, který je nevhodný." Nebo: "Clintonová získala celkově víc hlasů voličů, takže je vlastně správné jí dát přednost před Trumpem."

Pokud Soros neváhá dát po prohraných volbách další milióny dolarů na financování pouličních nepokojů, činí tak s nějakým záměrem. Média a odborníci upozorňují, že k tzv. "Hail Mary" sice došlo již několikrát (naposledy v případě anonymního volitele v roce 2004, který volil místo Kerryho jeho viceprezidenta Edwardse), ale nikdy ne v masovém měřítku (v moderní historii) - a nikdy to nezměnilo vítěze voleb.

Tyto volby však jsou přelomové, výjimečné, nebo tomu alespoň vše nasvědčuje. Odpor establishmentu proti zvolení Trumpa je obrovský, mimořádný, nevídaný - a tohle je poslední šance. Pokud bude nějak možné zabránit Trumpově nástupu do funkce prezidenta, vyvolat chaos, ústavní krizi, cokoli, establishment to udělá – a Sorosem placené nepokoje v ulicích mohou být jen první výstřel.

Zatímco se média věnují Trumpovi, mimo pozornost zůstává, že volební výsledky ve státě Michigan se ještě přepočítávají (16 volitelů). Může to být detail, ale i ty rozhodují. Trump potřebuje k vítězství 270 volitelů. Bez Michiganu jich má 290. Je tak jistým vítězem o pohodlných 20 - 36 volitelů, ale…

Kdyby 19. prosince 37 volitelů nevolilo Trumpa, ale někoho jiného, pak by měl Trump méně než 270 hlasů volitelů, které potřebuje ke zvolení. Naopak Clintonová potřebuje k 270 získat 38 hlasů (nebo jen 22 plus Michigan).

Jen pro představu, jak málo stačí: Pokud by se podařilo Sorosovi přesvědčit volitele státu Texas, aby volili Clintonovou, je vymalováno - Texas má 38 volitelů. Senátorem za Texas je Trumpův nesmlouvavý protikandidát z primárek Ted Cruz, který nazval Trumpa mnohokrát patologickým lhářem. Vliv Cruze na 38 volitelů v Texasu je zásadní a lze se obávat, že pokud by je vyzval, aby nevolili Trumpa, poslechnou ho.

Z volitelů Texasu se již tři ozvali, je zvažují nevolit Trumpa - z důvodu osobního přesvědčení, nebo proto, že je o to žádají jejich voliči. Seznam volitelů státu Texas ZDE

Jako důkaz toho, o jak napjaté mezidobí jde, snad postačí, že Trump oficiálně zvažuje jmenovat Cruze do funkce vrchního státního zástupce.

Občanská válka pod dohledem armády

Nezáleží na tom, koho by volitelé místo Trumpa volili (kohokoli, kdo splňuje ústavní podmínky). Pokud žádný kandidát nezíská 270 hlasů volitelů, do hry se dostává třetí kandidát (ten, který má po Trumpovi a Clintonové nejvíc hlasů) a o prezidentovi rozhoduje Kongres. Vůle voličů by vyšla vniveč, ale… nic nezákonného by se přece nestalo.

V Kongresu mají převahu Republikáni – z nichž část se během voleb proti Trumpovi vymezovala. Šance by závisely na zákulisních jednáních a byly by stejné, jako před začátkem voleb: establishment, nebo Trump?

Pokud by volitelé zradili své voliče: Došlo by k občanské válce? Ale kdeže. Nanejvýš k pouličním bitkám mezi dvěma tábory: pro Trumpa a proti Trumpovi. Policie a armáda by za několik dní nastolila pořádek, situaci by uklidňovala média, v jejichž zájmu je nezvolení Trumpa prezidentem. Záhy by bylo po všem.

Trump má již dnes, takřka dva měsíce před složením přísahy, dvě ochranky - jednu si platí sám, druhou federace. Osobní strážce mají i někteří jeho příbuzní. Každopádně: Nejsnazší cesta pro elity z hotelu Mandarin, jak získat zpět své špatně investované milióny, je se s Trumpem dohodnout.

Jenže: prostor na jakoukoli dohodu je neomezený i žádný.

Do 19. prosince, kdy volitelé posílají své hlasy do Kongresu, je ještě dlouhá doba. Není sporu o tom, že ji Soros a spol. využije.

Vyšlo na protiproud.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Jana Pastuchová byl položen dotaz

Jak podle vás zajistit práci seniorům?

Pravda je, že doba jde dopředu a lidé ve starším věku se mají problém ,,jít s dobou". Ale podle mě to bude problém i do budoucna, třeba pro dnešní 30. Za 30 let mohou řešit stejný problém jako senioři dnes, protože i když jsou třeba technologicky zdatnější než dnešní starší generace, tak za těch 30 ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Hampl: O zapomenutých hrdinkách

15:16 Petr Hampl: O zapomenutých hrdinkách

Denní glosy Petra Hampla.