I když je inflace na vzestupu, žádná z čtyřlístku centrálních bank zasedajících v tomto týdnu (BOJ,BOE, FED, ČNB) není pod výrazným tlakem utahovat měnovou politiku. Rozhodně ne tak výrazným jako jihoamerická Venezuela. Tu v uplynulém týdnu varoval Mezinárodní měnový fond před hyperinflací - podle jeho odhadů by měla inflace z dnešních zhruba 7000% vzrůst do konce roku na 1 milion%. S takovým inflačním výhledem je rozhodně na místě zvážit, zda sazby neměly být vyšší než 20%.

Zcela opačné problémy má Japonsko. Přes enormní úsilí - záporné sazby, masivní skupování dluhopisů i akcií a kontrolu výnosové křivky - inflace stále nikde. Japonská inflace se drží pod 1% a masivní měnová expanze zatím přináší jenom větší zátěž tamním bankám. Zoufalé hledání rozumného výnosu žene japonský finanční sektor do neúměrného rizika - podle posledních zpráv Banky pro mezinárodní platby patří právě japonské banky k největším hazardérům zvyšujícím zahraniční expozice. Z toho důvodu část trhu začíná věřit, že Bank of Japan hodí brzo “ručník do ringu” a začne utlumovat QE dříve než původně plánovala. I proto se japonský desetiletý výnos dostal nejvýš od začátku roku a asijským akciím se nedýchá úplně nejlépe..

To americký Fed by ničím zásadním tentokrát překvapit neměl. Na posledním zasedání zvýšil sazby a teď si podle všeho vybere oddechový čas. Sazby ovšem půjdou vzhůru pravděpodobně v Británii, kde se inflace drží okolo 2,5% a libra v před-brexitovém čase zrovna neoplývá sílou.

A co je pro nás samozřejmě nejzajímavější, je čtvrteční zasedání ČNB. Nová prognóza v kombinaci s rostoucí nedůvěrou ČNB v další zisky koruny pravděpodobně rozhoupají domácí centrální banku k dalšímu růstu úrokových sazeb. Na rozdíl od červencového zasedání je ale tento krok většinou trhu očekáván a těžko věřit, že koruně dodá sám o sobě novou výraznější sílu. Tu by ale teoreticky mohla načerpat z prognózy, pokud by se úrokový výhled posunul výrazněji výše.

Jan Bureš
ekonom