Státu také pomáhá prostředí super-nízkých výnosů, které vedlo k výrazným úsporám při obsluze veřejného dluhu (skoro o 25 %). Státní dluh pravděpodobně ve finále klesne o něco méně, než je přebytek státního rozpočtu. Ministerstvu se zatím vyplatilo využívat záporných výnosů (v tuto chvíli jsou na dluhopisech se splatností do 6 let) k předfinancování za záporný úrok a uložení prostředků za kladný úrok na účtech u ČNB.

V roce 2016 také výrazně narostl zájem o české dluhopisy v zahraničí. Více jak 30 % českých dluhopisů je nyní v držbě zahraničních hráčů (na konci roku 2015 to bylo lehce přes 20 %). A jediným důvodem zvýšeného zájmu není dobré hospodaření českého státu. Na českém trhu je s blížícím se koncem intervencí čím dál složitější půjčit si eura k zajištění se proti eventuálním budoucím ziskům koruny. Pro zahraniční hráče je zase vzhledem k limitům na řadu finančních institucí složité na českém trhu uložit koruny ve chvíli, kdy chtějí spekulovat na její post-intervenční zisky. Na derivátových trzích (cross currency swapy) jsou proto koruny relativně hodně levné. Řadě zahraničních hráčů se pak vyplatí obstarat si na těchto trzích koruny a investovat je do stále výhodněji úročených českých dluhopisů. Předpokládáme, že než ČNB koruně dovolí výrazněji posílit, solidní zájem o české dluhopisy ze zahraničí přetrvá.

Ve světle loňského hospodaření rozpočtu také těžko věřit, že se státu i přes plánovaný předvolební nárůst běžných výdajů (především transferů domácnostem) podaří letos hospodařit s deficitem 60 miliard korun. To by vyžadovalo výraznější resuscitaci vládních investic, která nevypadá moc pravděpodobně. Skutečná bilance veřejných financí tak pravděpodobně bude opět výrazně lepší.

Autor je ekonom.