Řecký ministr financí narychlo odjel se sadou nových požadavků. Šéf euroskupiny Jean Claude Juncker chce po Řecku do příští středy vypracovat tři domácí úkoly. Za prvé, zalepit díru v úsporném balíku v hodnotě zhruba 300 milionů eur, za druhé, schválit úsporný balík v řeckém parlamentu (tuto neděli) a za třetí, dát záruky, že se reformy budou realizovat ať vyhraje v nadcházejících volbách kdokoliv. Tvrdý postoj zachránců je sice na místě, čtvrtým rokem recese zkoušené Řecko ale naráží na mantinely kooperativní hry s okolním světem. Řecká nezaměstnanost v posledním měsíci vystřelila vzhůru z 18 % skoro na 21 % a mezi mladými nemá práci polovička lidí. Dva největší odborové svazy současně připravují na pátek a sobotu 48-hodinovou stávku a řecké ano není v tuto chvíli vůbec jisté.

Hluboká recese nejenže ohrožuje řeckou ochotu kooperovat, ale především hatí již dohodnuté plány ke stabilizaci řeckých veřejných financí. Aby fungoval říjnový plán na sražení řeckého dluhu ze 160 na 120 % HDP do roku 2020, je zapotřebí najít nové úspory zhruba v hodnotě 15 mld. eur. V tomto směru se hodně sází na ECB. Pokud by prodala řecké dluhopisy ze své bilance za nákupní cenu a vzdala by se eventuálních zisků, mohlo by Řecko smazat dluh za zhruba 12 mld. eur.
 
Na včerejší tiskové konferenci se ale prezident ECB Mario Draghi vykrucoval seč mohl, aby nemusel odpovídat na otázky spojené s Řeckem. Draghimu osobně pravděpodobně příliš takovéto účetní triky nevadí, ale v bankovní radě na nich zatím asi nepanuje shoda. Konzervativní německé křídlo začíná být s podobnými kličkami čím dál více nespokojené. Osud Řecka tak dál visí na vlásku.

Jan Bureš
Hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny