V rozhlasovém vysíláni BBC Radio 4 Blair (63 let) vysvětloval, že Britové mají právo změnit názor v tak klíčové otázce. “Jestliže se ukáže, že dohoda nebude uspokojující či důsledky budou taki těžké, že lidé nebudou chtížt z Evropské unie odejít, bude třeba nalézt řešení v parlamentu, případně prostřednictvím nového referenda,” prohlásil bývalý lídr Labour party a v letech 1997 až 2007 britský premier. Možnost druhého referenda o Brexitu ovšem současná konzervativní vláda odmítá a v roce 2017 chce spustit mechanismus vystoupení z unie. V týdeníku "The New European" Blair hodnotí naopak Brexit jako katastrofu a vyzývá stoupence členství v unii, aby se mobilizovali proti těm, kteří jsou proti členství v Evropské unii.

“Od této chvíle jsme rebely,” uvedl. Na počátku měsíce Tony Blair přiznal, že zvažuje návrat do politiky, aby pomohl levému středu získat podporu proti konzervativcům. Takový krok by ovšem ještě vice oživil otázky ohledně několika velkorysých finančních odměn od různých bank, fondů, institucí i jednotlivců v celkové výši asi 80 milionů liber, které Blair obdržel po odchodu z funkce. Existuje několik iniciativ (např. Tony Blair Watch nebo Arrest Tony Blair, které chtějí dosáhnout Blairovo civilní zatčení a dostat jej před spravedlnost.

Dalším problémem bývalého premiéra je zpráva komise vedené bývalým vysokým úředníkem Johnem Chilcotem, která prošetřovala účast Velké Británie na invazi do Iráku. Říká se v ní, že plánování a příprava Británie na válku v Iráku byly zcela nepřiměřené. Právní základ pro britskou vojenskou akci v Iráku nebyl podle komise vůbec uspokojivý. Protiváleční aktivisté a příbuzní 179 britských vojáků, kteří v Iráku zahynuli, by na jejím základě chtěli, aby Tony Blair byl stíhán pro případné válečné zločiny.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.