Mao: „Mohou se lidé do sytosti najíst?
Odpověď: „Je tolik jídla, že drží dietu.“
Mao: „Jsou stále ještě nějací kapitalisté?“
Odpověď: „Všichni teď obchodují v Americe.“
Mao: „Vyrábíme víc oceli než Anglie?“
Odpověď: „ Jen Tangšen ji produkuje víc než celá Amerika.
Mao: „ Porazili jsme ruské socialistické imperialisty ?“
Odpověď: „Rozpadli se sami od sebe.“
Mao: „Rozdrtili jsme imperialismus?“
Odpověď: „Imperialisti jsme dnes my.“
Mao: „A co se stalo s mojí Kulturní revolucí?“
Odpověď: „ Je teď v Americe.“
Pro později narozené dodejme že „Kulturní revoluce“ nebyla ani kulturní, ani revoluční. Nepokoje v Číně, které vyvolala v letech 1966 až 1969, byly vnitrostranickým bojem, kterému padly za oběť statisíce lidí, podle některých odborníků až miliony. Studentské Rudé gardy, podporované Mao Tse-tungem, mohly pod záminkou likvidace třídních nepřátel, „kapitalistů“ a zpátečníků, prakticky bez omezení provádět rozsáhlé čistky v armádě, úřadech, mezi dělníky i inteligencí a nakonec i samy mezi sebou. Zároveň zničily mnohé kulturní památky, považované za jeden z přežitků bývalé doby. Kulturní revoluce skončila rozvratem čínské společnosti a upevněním totalitárního režimu v Číně. Když Rudí gardisté udělali špinavou práci, co po nich žádal, Mao na ty, co se nechtěli rozejít, poslal vojáky.
Současné rasové nepokoje ve Spojených státech nesnesou srovnání s Maovou Kulturní revolucí, ale mají některé shodné rysy. Antifa a Black Live Matter připomínají dříve narozeným Rudé gardy zejména v tom, že jsou také nástrojem k získání moci, jako ony také mohou rozvrátit celou zemi, a jako ony mohou také skončit. Hořící americká města a pouliční bitky s policií vzbuzují vzpomínky na film se špatným koncem, který jsme už viděli.
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV