On jej totiž získal podrazem, jak je přesvědčivě doloženo ve článku na iDNES.cz. To, že soudruh Zdeněk Ondráček není žádným výkvětem inteligence, dokázal už tím, že na svém facebookovém profilu sdílel bránu s hákovým křížem v Oděse jako důkaz ukrajinského fašismu. Ve skutečnosti se však jednalo o scénu z natáčení válečného filmu, což vzhledem k oblečení komparsistů bylo normálnímu člověku jasné. No, připomíná mně jistého policisty z televizního seriálu režiséra Jiřího Stracha Ztracená brána, který mrtvého muže nalezeného v kanalizaci s kabátem za třicet tisíc korun považoval za bezdomovce.

Člověk, který sloužil zločinnému komunistickému režimu a jako rudý esenbák mlátil lidi na pokojné demonstraci, by vůbec neměl v politice, co dělat. Ale přání je přáním a realita pak realitou. S tím se nedá nic dělat. Ovšem za toto selhání Ondráčkovo selhání jiní lidé odstupovali z politiky. Asi nejznámější takovou kauzou je abdikace bývalého místopředsedy vlády Jan Kalvody, který odstoupil ze své pozice poté, co vyšlo najevo, že neoprávněně používal titul JUDr., přitom právnická studia regulérně dokončil a později ho dokonce získal. Nicméně z politiky se stáhl a nyní je úspěšným advokátem. Ale byl to frajer, přiznal chybu a vyvodil z ní správné závěry.

Jeho provinění považuji za menší, než plagiátorství pana respektive soudruha Ondráčka. Kdežto u Jana Kalvody se jednalo spíše o to, že mu lidé říkali pane doktore, a on si na to nějak zvykl, ale svoje disertační práce zpracoval poctivě a neopisoval jako Ondráček. Ten evidentně podváděl, udělal křivárnu, a proto by měl odstoupit nejen ze sněmovních funkcí, ale i z postu poslance a v politice skončit.

Zdroj ZDE.