Nakonec je z Rathova korupčnictví sedm let vězení, protože rozhodnutí pražského Vrchního soudu je definitivní a je proti němu možné pouze dovolání k Nejvyššímu soudu v Brně, které však nemá odkladný účinek. Navíc je velmi nepravděpodobné, že by tato instituce v této kauze odsouzenému vyhověla.

Co mně však dostalo, je Rathova absolutní ztráta sebereflexe a jakékoliv pokory. Jeho dnešní nestoudné a vychloubačné chování si zaslouží co největší opovržení. On prohlásil, že je hrdý na to, že podle rozsudku poškozoval zájmy Evropské unie, a že je to stejné, jako když někdo za II. světové války škodil Třetí říši. No, ono je škodit, a škodit. Ten, kdo aktivně bojoval s nacisty, si samozřejmě zaslouží úctu a respekt. Ovšem ten, kdo za Hitlera kradl nebo bral úplatky je stále jenom zloděj a úplatkář, žádný hrdina. A to platí za jakéhokoliv režimu. Pro takové chování mají Židé příznačné slovo chucpe. Ani bych se nedivil tomu, kdyby si to s ním některý z potomků protinacistických odbojářů chtěl vyříkat poněkud ostřejším způsobem, protože on je hrubě urazil a předvedl velkou nestoudnost.

Jediné, co mně na této aféře mrzí, je fakt, že se vlekla dlouhých sedm let. To není dobré vysvědčení pro naši justici. Ano, jednalo se o komplikovaný případ, ale v podobném ve Spojených státech amerických, kde soudili bývalého guvernéra státu za korupci, bylo hotovo za zhruba tři čtvrtě roku a dotyčný dostal také hodně let za mřížemi, se zdůvodněním, že dotyčný jako politik a veřejně činná osoba dal špatný příklad veřejnosti a proto je na místě vysoký odstrašující trest.

Jan Ziegler