Naše naivní představa byla oceněna vládnoucí garniturou pouze přítomností ministra Jurečky a poradce za STAN Čížka a to bylo vše. Žádný poslanec,ani senátor ze zemědělských výborů, ačkoliv byli všichni pozváni, žádný představitel ministerstva zemědělství, jen pár novinářů a sem tam nějaká ta kamera. Opozice k oblému přistoupila jinak. Za ni se setkání účastnili poslanci Faltýnek, Balaštíková, Oborná, Tureček a Černý.
Zemědělství pro svoje hladké fungování nepotřebuje být atakováno nejrůznějšími aktivisty a ovlivňováno politicko-mocenskými boji. Zemědělství a jeho budoucnost je v očích současné vlády čímsi zbytečným a ve své stávající formě a struktuře velice politicky nežádoucím. Je marné vykládat, že členové agrární komory zajišťují cca 80% celé zemědělské produkce. Je marné vykládat, že živočišnou produkci zajišťují převážně střední podniky mezi tisícem až pěti tisíci hektary. Je zbytečné někomu z vládnoucích struktur vysvětlovat, že vytvořit stádo krav trvá minimálně pět let. Je zbytečné upozorňovat na to, že zemědělští prvovýrobci netvoří cenu svých produktů, ale výkupní ceny jsou jim v tom lepším případě nabízeny, v tom horším nadiktovány.
Je dobré si uvědomit, že v květnu vzrostly meziročně spotřebitelské ceny o 16%. Velmi podstatnou roli v tom hrály ceny potravin. To razantní zvýšení cen souvisí s dopadem sankcí spojených s válkou na Ukrajině. Cenu potravin zásadně ovlivňují ceny vstupů tj. surovin, energií, dalších materiálů a práce. Je jasné, že se tento nepříznivý vývoj v krátké době bohužel nezastaví. Když k nezbytné potřebě potravin přičteme ještě potřebu tepla, tedy energie a podíváme se na jejich raketový cenový růst, vychází z toho velké sociální pnutí. To vše může být ještě komplikováno vlnou koronaviru, která přijde v podzimních a zimních měsících. Naznačený stav může velmi snadno přejít do neřešitelných rozměrů. Podle současných reakcí našich politických představitelů se zdá že těmto chmurným vizím jdou vstříc.
Je pozoruhodné, jak vláda podceňuje současnou situaci. Zdá se, že kdysi, po roce 1990 ražené heslo „nevyrábět, levně dovézt“ v hlavách některých politiků ještě přetrvává do dnešních dnů. Jak jinak chápat důsledky dnes již přijaté a vládní garniturou prosazené nové společné zemědělské politiky po roce 2023! Konečným efektem té nové politiky je totiž snížení zemědělské produkce. Tím tedy dojde ke zvýšení naší závislosti na dovozech. Mějme na paměti, že saldo agrárního obchodu za rok 2021 bylo opět záporné a to ve výši 42 mld. Kč. Ze záporného salda největší část připadá na maso a z této části pak nejvíce připadá na maso vepřové. Při tom se vepřové dováží hlavně ze Španělska. Bylo by dobré upozornit na uhlíkovou stopu tohoto bohulibého činění.
Máme-li zájem přežít budoucí těžké období bez hlubokých sociálních otřesů, pak musí naše vláda vytvořit takové podmínky, abychom byli maximálně soběstační v produkci základních potravin. To platí i o cenově dostupném plynu pro ohřev. Podle názoru členů Agrární komory ČR a mnohých ekonomů by bylo žádoucí oddálit nástup nové společné zemědělské politiky minimálně o dva až tři roky. Současné vládní představy povedou k hlubokému prohloubení nastupujících sociálních problémů. Pokud bude nová zemědělská politika zavedena v roce 2023 nemohou členové Agrární komory ČR garantovat dostatečnou produkci dostupných potravin (cena, množství). V hospodářsky napjatém období, které nás čeká, nebude s největší pravděpodobností možné dovážet cenově dostupné potraviny.
Jaroslav Kopista
soukromý zemědělec
předseda Agrární komory Chrudim
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV