Celému případu se obsáhle věnovala řada periodik, mimo jiné i Parlamentní listy (více ZDE), nebo deník EURO (více ZDE). Nutno dodat, že celý puč byl nakonec úspěšně završen na konci listopadu loňského roku, kýžený klid na bojišti však pojišťovně nepřinesl, ve skutečnosti je tomu spíše naopak.

Do funkce generálního ředitele VoZP ČR byl, za neúčasti jedné třetiny správní rady, odpovědné za činnost instituce, dosazen Ing. Zezula, který měl dočasně vést pojišťovnu do doby ukončení otevřeného výběrového řízení na obsazení pozice nového GŘ v souladu s podmínkami, stanovenými ministrem zdravotnictví, a do té doby měl pouze zajistit stabilní provoz pojišťovny. Bez ohledu na tento omezený mandát, mezi jeho prvními kroky bylo odvolání drtivé většiny vedoucích zaměstnanců pojišťovny (zástupce GŘ, ředitelky kabinetu GŘ, ředitele ekonomického odboru, ředitele odboru logistiky; nadto ředitel právního odboru končí ve funkci na konci března 2017, a ve funkci tak zůstal pouze ředitel odboru zdravotní politiky, který je ovšem dlouhodobě nemocen). V praxi to znamená, že pět ze šesti klíčových členů nejvyššího vedení VoZP ČR skončilo ve svých pozicích. Kdo tedy aktuálně řídí pojišťovnu a především, jakým směrem?

Zatímco v personální oblasti došlo k překotným a „dynamickým“ změnám, v ostatních oblastech činnosti organizace naopak převažuje přešlapování na místě, bezradnost a pletichaření. Současné dění kolem Vojenské zdravotní pojišťovny ze všeho nejvíc připomíná období divoké privatizace v devadesátých letech. Snaha o stabilizaci významné instituce s mnohamiliardovým obratem, zajišťující zdravotní pojištění veškerým příslušníkům AČR a dalším ozbrojeným složkám, stejně jako celé řadě občanů ČR, se v tomto případě prakticky zvrhla v otevřený boj o ovládnutí pojišťovny všemožnými zdravotnickými lobby a podnikateli v oblasti poskytování zdravotní péče za účelem zisku. Ti všichni se totiž snaží všemi prostředky prosadit své kandidáty na pozici generálního ředitele, a nezřídka se již snaží zobchodovat i další pozice ve vedení těžce zkoušené pojišťovny za účelem jejího ovládnutí, což by jim mohlo v budoucnosti přinést nemalý profit.

Ačkoliv dveře k této faktické privatizaci systému zdravotního pojištění otevřeli lidé z blízkého okolí Andreje Babiše, zejména z Ministerstva financí, Ministerstva obrany, a v neposlední řadě i z Ministerstva práce a sociálních věcí, situace se ke svému prospěchu snaží využít i celá řada uskupení z privátního sektoru. Otázkou zůstává, jak si v této složité situaci dokáže poradit Správní rada VoZP, která je za jmenování generálního ředitele přímo zodpovědná. Ministerstvo zdravotnictví, které by mělo představovat ve věcech veřejného zdravotního pojištění určující roli, se však ke zjevné snaze o zneužití situace ve Vojenské zdravotní pojišťovně od doby odvolání ministra Svatopluka Němečka zarputile nevyjadřuje a zdá se, že těmto šarvátkám ponechává z nejasného důvodu volný průběh.

O dalším vývoji a okolnostech snahy o ovládnutí VoZP ČR přineseme v dohledné době další informace.