Štrasburský  soud v projednávaných případech konstatoval porušení článku 8 Evropské úmluvy o lidských  právech, který zakotvuje právo na soukromý a rodinný život. Rodinám přiřknul odškodnění za nemajetkovou újmu v prvním případě ve výši 25 tisíc EUR, ve druhém případě ve výši 35 tisíc EUR a 9500 EUR na náklady řízení. 

V prvním případě Hernehult vs.Norsko byli rodičům (otec Švéd a matka Rumunka) odebráni  tři synové, protože sociální služba Barnevern měla pochybnosti o jejich rodičovských  kompetencích. Dvě z dětí skončily u pěstounů, třetí „se speciálními potřebami“ bylo umístěno do ústavu, protože péče o něj byla pro pěstouny příliš náročná. Právě třetí syn byl nakonec do rodiny vrácen, zatímco další dva zůstali u pěstounů  s odůvodněním, že si u nich zvykli. Norské soudy umožnily rodičům setkat se s dětmi šestkrát za rok."

Osobně se znám s Danem Hernehultem a jeho rodinou, kterou celá situace hluboce zasáhla. Rozhodnutí v jeho případě je výjimečné i v tom, že poprvé byl Soudem zpochybněn i důvod odběru dětí, který byl nečekaný. A také v tom, že pan Hernehult má  u ESLP akceptovanou ještě druhou stížnost ke svému případu s číslem 20102/19. Obě stížnosti si sepsal sám,"doplňuje europoslanec Tomáš Zdechovský, který se dlouhodobě zabývá opatrovnickými případy.

Druhou žalobu Pederson a ostatní vs.Norsko podali norští rodiče (matka filipínského původu) kvůli odebrání několikaměsíčního miminka, protože úřady došly k závěru, že rodiče jsou mentálně nemocní a neschopní péče o dítě. Dítě bylo nejdříve umístěno k pěstounům  s tím, že rodičům byly povoleny dvě dvouhodinové schůzky ročně, následně bylo dáno k adopci. Vyšší soudy odmítly žádost o navrácení dítěte, protože již přilnulo ke svým pěstounům.„Od léta bylo Norsko za porušení práv rodin odsouzeno již po šesté, další kauzy - včetně případu českých dětí Michalákových -  na projednání,“ dodává závěrem senátorka Jitka Chalánková z Petičního výboru na podporu rodiny Michalákových.