Jaroslav Šonka: Výbor Spolkového sněmu bude rok debatovat o archivu Stasi

07.12.2014 15:43 | Zprávy

Poslední změna zákona o archivu východoněmecké Stasi se odehrála v roce 2011. Zákon se od roku 1990, kdy byl úřad správy svazků tajné policie založen, reformoval osmkrát. Část posledních změn podmínil Ústavní soud kvůli soukromí Helmuta Kohla, který nechtěl, aby o něm byly zveřejňovány soukromé detaily.

Jaroslav Šonka: Výbor Spolkového sněmu bude rok debatovat o archivu Stasi
Foto: arub.cz
Popisek: Archiv - ilustrační foto

Přes některá omezení je práce v archivech Stasi dobře zorganizovaná a atmosféra instituce je vstřícná. To tvrdím na základě svých devadesáti studijních dní v berlínské studovně.

O Instituci, která tuto dobře zabezpečenou studijní činnost umožňuje, se bude debatovat proto, že v roce 2019 to bude 30 let od začátku její činnosti a platnost zákona v jeho dnešní formě končí. Jaké budou změny? Nepůjde – a jít nemůže – o to, svazky pak nějakým způsobem zavřít. Přístup musí být zachován. Ale jak je to se strukturou, která svazky žadatelům bude poskytovat?

Spolkový archiv v Koblenci - jako nový správce tohoto fondu - je adresou těch, kteří chtějí význam studia svazků Stasi spíše omezit. Oběti a jejich organizace jsou proti. Ztratila by se totiž infrastruktura, která je na otevírání svazků zařízená, a jejíž pobočky jsou v podstatě ve všech nových spolkových zemích.

Je nutné připomenout, že po celou dobu existence ústavu s dlouhým jménem bylo vyřízeno 3 miliony žádostí a dnes je stále ještě 60 000 žádostí ročně – i když je to polovina čísla z prvních let, je to stále ještě hodně. A servisní vstřícnost a vybudovaná infrastruktura Úřadu Spolkového pověřence pro správu svazků zdaleka převyšuje možnosti, které by mohl dát k dispozici Spolkový archiv.

Debata bude tedy o tom, jaké budou podmínky žadatelů. V prvních projevech dnešního spolkového prezidenta Joachima Gaucka k této tématice – on byl přeci prvním šéfem instituce reflektující Stasi - zaznívala před téměř 25 lety klíčová formulace: Každý má právo na to, rekonstruovat svou osobní historii. To ovšem platí i po této periodě jedné generace. Stále znovu se objevují záležitosti, které ony dříve pronásledované občanky a občany zajímají. Těch, kteří nad touto historickou periodou dnes již jen chtějí mávnout rukou, je stále ještě jen menšina. Ani nová vláda ve spolkové zemi Durynsko, s postkomunistickou Die Linke, tedy levicí, a ministerským předsedou právě z této strany, si nedovolí zacházet s komunistickou minulostí ledabylým způsobem. To by totiž koaliční partneři, Sociální demokrati a Zelení, do koalice nešli.

Jistě je důležité německý vývoj sledovat, protože je to i pro naše poměry poučná záležitost. A poučný je i mnohem kultivovanější průběh debaty. Rekonstrukce vlastní minulosti totiž jistě právem patří do komplexu základních lidských práv.

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Český rozhlas

Martin Exner byl položen dotaz

Zase to EURO

Žijete vůbec v realitě? Nemyslíte, že je teď přijetí Eura tak důležité? Důležitější než třeba to, jak špatně si vede naše ekonomika a jak mizerné jsou u nás mzdy? Že řada lidí žije od výplaty k výplatě a nemá šanci si něco našetřit? Jestli vám tak vadí poplatky bankách, když platíte v cizině kartou,...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jaroslav Pelc: Jaroslav Vodička – sjednotitel a rozmnožitel levice?

12:16 Jaroslav Pelc: Jaroslav Vodička – sjednotitel a rozmnožitel levice?

Český svaz bojovníků za svobodu byl politicky a hospodářsky destruován svým vedením v čele s ing. Ja…