Přes některá omezení je práce v archivech Stasi dobře zorganizovaná a atmosféra instituce je vstřícná. To tvrdím na základě svých devadesáti studijních dní v berlínské studovně.
O Instituci, která tuto dobře zabezpečenou studijní činnost umožňuje, se bude debatovat proto, že v roce 2019 to bude 30 let od začátku její činnosti a platnost zákona v jeho dnešní formě končí. Jaké budou změny? Nepůjde – a jít nemůže – o to, svazky pak nějakým způsobem zavřít. Přístup musí být zachován. Ale jak je to se strukturou, která svazky žadatelům bude poskytovat?
Spolkový archiv v Koblenci - jako nový správce tohoto fondu - je adresou těch, kteří chtějí význam studia svazků Stasi spíše omezit. Oběti a jejich organizace jsou proti. Ztratila by se totiž infrastruktura, která je na otevírání svazků zařízená, a jejíž pobočky jsou v podstatě ve všech nových spolkových zemích.
Je nutné připomenout, že po celou dobu existence ústavu s dlouhým jménem bylo vyřízeno 3 miliony žádostí a dnes je stále ještě 60 000 žádostí ročně – i když je to polovina čísla z prvních let, je to stále ještě hodně. A servisní vstřícnost a vybudovaná infrastruktura Úřadu Spolkového pověřence pro správu svazků zdaleka převyšuje možnosti, které by mohl dát k dispozici Spolkový archiv.
Debata bude tedy o tom, jaké budou podmínky žadatelů. V prvních projevech dnešního spolkového prezidenta Joachima Gaucka k této tématice – on byl přeci prvním šéfem instituce reflektující Stasi - zaznívala před téměř 25 lety klíčová formulace: Každý má právo na to, rekonstruovat svou osobní historii. To ovšem platí i po této periodě jedné generace. Stále znovu se objevují záležitosti, které ony dříve pronásledované občanky a občany zajímají. Těch, kteří nad touto historickou periodou dnes již jen chtějí mávnout rukou, je stále ještě jen menšina. Ani nová vláda ve spolkové zemi Durynsko, s postkomunistickou Die Linke, tedy levicí, a ministerským předsedou právě z této strany, si nedovolí zacházet s komunistickou minulostí ledabylým způsobem. To by totiž koaliční partneři, Sociální demokrati a Zelení, do koalice nešli.
Jistě je důležité německý vývoj sledovat, protože je to i pro naše poměry poučná záležitost. A poučný je i mnohem kultivovanější průběh debaty. Rekonstrukce vlastní minulosti totiž jistě právem patří do komplexu základních lidských práv.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Český rozhlas