Je známo, že vláda, ale i poslanci se často vyjadřují, že je potřeba šetřit. To je naprosto správné a potřebné, jenže jak víme, jsou to zase hlavně politici, resp. poslanci, kteří tento záměr jen účelově proklamují, ale sami jej neplní, ale spíše naopak. Ani vláda na tom není moc lépe, také příliš nehledí, zda výdaje jsou vždy opodstatněné, úměrné a efektivně vynaložené. Nicméně, zmíněná problematika se stravenkami ve světle faktu, že emitenti stravenek jsou zahraniční firmy, pro které je to velmi výhodný džob je asi důvod, proč si ministerstvo financí netroufne jít proti zahraničním firmám navzdory tomu, že je mu známá finanční náročnost (možná i prodělečná) v administrativě a distribuci stravenek.

Jak se však zdá, zase jsme se po čecháčsku přikrčili a zbaběle couváme, jen abychom si to náhodou nerozházeli s nějakou zahraniční firmou! Neodkladně se vkrádá otázka, zda náš stát a potažmo vláda jsou méně, než nějaká vykutálená zahraniční firma? Opravdu je nám zapotřebí se krčit, neumět si dupnout, říct jasně dost přesto, že je zcela zřejmé, že my na tom nijak nevyděláváme, ale vydělávají na tom především právě tyto zahraniční firmy? Je samozřejmé, že výdaje spojené s administrativou a distribucí stravenek něco stojí, že to „něco“ může být také v řádech milionů korun, což ovšem zahraniční firmy-emitenty nezajímá. Je tedy nad vší pochybnost, že s výjimkou zahraničních emitentů, nemají stravenky pro firmy a zaměstnance nijak mimořádný ekonomický, ani praktický efekt, který by jejich používání ospravedlňoval zvláště, pokud by při zachování daňových výhod byly stravenky vykompenzovány hotovými penězi!

Jen pro názornost, jaká je (asi) procedura s používáním stravenek: především se stravenky musí v každé firmě či instituci individuálně zpracovat na každého zaměstnance či pracovníka, následně administrativně objednat u některého ze zahraničních emitentů. Ti na základě objednávek nechají stravenky vytisknout (pro větší „jednoduchost“ hned v několika nominálních hodnotách od několika emitentů), jejichž množství mohu sotva odhadnout, ale jistě půjde do milionů kusů. Po vytištění jsou stravenky distribuovány do nějakých center, odkud jsou, předpokládám, zasílány do firem, kde jsou administrativně zapracovány do finanční agendy firmy. Následné předávání stravenek zaměstnancům, které mj. probíhá odděleně od výplaty mzdy či platu znamená další administrativní zátěž. Značnou práci se stravenkami pak mají obchody zvláště když si uvědomíme, že musí zpracovávat stravenky různých hodnot a od několika emitentů.

Suma sumárum, administrativní práce jak se lidově říká, jako na kostele která, vyčíslena v korunách, by byla jistě pozoruhodná. Je tedy otázka, zda se odvaha a páteře pracovníků ministerstva financí, ale i samotného ministra(yně) budou dál krčit nebo ohýbat ve stínu cizích zahraničních firem, nebo rázně vystoupí na obhajobu českých zájmů. Zrušením používání stravenek by přineslo zmíněné nemalé finanční částky, ubude administrativní práce v účtárnách a přidá radost zaměstnancům firem, pokud by stravenky byly nahrazeny penězi. V neposlední řadě by to také přineslo politiky tolik „okecávané“ finanční úspory v rámci vládou a politiky proklamovaného úsilí o šetření ve výdajích a snižování pracovníků v naší nekontrolovatelně rozbujelé a drahé administrativě.

V této souvislosti nelze nepřipomenout, jak byl kritizován komunistický režim za to, jak prý byla neúměrně přebujelá administrativa? Možná, že ano, jenže na rozdíl od současnosti, kde každý člověk má v kanceláři na stole minimálně jeden PC, k ruce tiskárnu atd., ale tenkrát se de facto všechno zpracovávalo převážně ručně! Možná také proto nebyla nezaměstnanost!