Oni ani žádnými komunisty nejsou, neboť uctívají základní rysy totalitního systému. Velebí Gottwalda a perzekuce během padesátých let. Parta mladých zastydlých rádoby revolucionářů se po smrti Václava Havla ukázala v pravém světle.

V žádném případě neuctili památku zesnulého prezidenta. Naopak ho častovali nevybíravými slovy, které prošly éterem intrnetu. Mladí rádoby komunisté tak ubředli na svém vlastním bahně hanby a naprosté dekadence. Co se mi vybaví, když slyším název jejich spolku? Podivíni, chodící v průvodech městem, tolik milujících Stalina, Lenina, Gottwalda a další tyrany novodobé historie. Vybaví se mi mladí extrémisté z levicového tábora politického spektra.

Ta rudá vlajka tyčící se nad hrobem některého z diktátorů tyranských dob dvacátého století. Co se v těchto lidech muselo v jejich mysli porouchat, že bez mrknutí oka jen tak odsouhlasí politické vraždy v padesátých letech dvacátého století? Toto má být komunistická mládež, Ano, já vím, mládež mívá velmi blízko k extrémismu. Není si jistá ve svých kramflecích, a když najde nějakou ideologii, ve které může ukázat svou sílu, a která jim dá ideologický směr s pocitem nadvlády a bezpečí, tak mohou působit i v extrémistických skupinách.

Jaký je konečný rozdíl mezi mladými komunisty a nácky z Dělnické strany? Není žádný. Oba dva sice jsou z jiného politického spektra, ale ve svém slova smyslu se vyznačují stejnými typy zabedněných a hloupých chování. Člověk by čekal, možná mylně, že i extrémista by mohl mít úctu k mrtvému. Ne, to oni nemají. Také proč by měli nějakou mít. Veřejně hájí politické vraždy. Veřejně jsou proti ochraně svobody slova. Hájí znárodňování a kruté zacházení se svými oponenty.

Opravdu patří taková organizace do moderní České republiky? Ano, právo na vlastní názor má každý, ale toto právo jedinec ztrácí, pokud sám ohrožuje svobodu druhého. A právě snaha mladých komunistů vede k tomu, že je svoboda jedince ohrožována pro nastolení jejich jediné nedemokratické nadvlády extrémního komunismu. Právě mladí komunisté jsou tím zdrojem opěvování časů minulých při prvomájových demonstracích. Díky jim a hlavně pro ně hřmí představitelé třešničkové strany ódy nad Gottwaldem, znárodňováním a naprostou tyranií vhodnou pouze pro potlačení svobod druhých lidí.

Svaz mladých komunistů Československa dokázal svým proslovem o Václavu Havlovi, že to není spolek lidí, ale podivných tvorů, kteří neuctívají lidský život a necítí úctu nad člověkem jako takovým. Komunistická strana Čech a Moravy by se měla veřejně distancovat od tohoto spolku. Veřejně řeknou, že s nimi nemají nic společného, ale ve výsledku všichni víme, jak to vypadá při výročních a památných dnech. Komunistická strana tak svým chováním a němým přitakáním těmto spolkům ztrácí cenné body, které by mohla využít v tažení za volebními hlasy.

Jedinec, spolek ani nikdo jiný nemusí souhlasit s politikou kohokoli. Může mít vlastní třeba i extrémní názor, ale přeci to že projevím soucit a lítost nad odchodem člověka, to není souhlas s jeho politikou. To je pouze projev lidskosti. A jak je vidno, mladí komunisté tento projev lidskosti absolutně nemají. Jsou necitliví a pokud kdy někdo pochyboval o extrémnosti těchto mladíků, tak teď byl totálně přesvědčený. Svaz mladých komunistů Československa je naprosto stejným odpadem jako je Dělnická strana sociální spravedlnosti, Strana svobodných občanů nebo jakýkoli jný extrémní proud v české politice.

Ti mladí pozapomněli o čem je pravý komunismus. Pozapomněli, že uctívají umělou latexovou fetiš plnou nenávisti, extrémismu a nenávisti. Kde se ztratil humanismus? Čert ať vezme všechny ideologie. Hlavní je lidství a pochopení, že lidský život je víc než nějaká politika.