Novinářští exponenti české pravice nepokrytě jásají, jako kdyby vyhráli ve volbách oni. Jako kdyby zvítězila česká pravice nad nenáviděným A. Babišem a českou levicí. Ostatně česká média, zejména ta veřejnoprávní, udělala všechno pro to, aby v posledních dnech před slovenskými volbami nekorektně ovlivnila jejich průběh.

Mám na mysli především zveřejnění dvou průzkumů veřejného mínění (v době, kdy je na Slovensku zveřejňování průzkumů před volbami již zakázáno), ze kterých údajně vyplynul, dramatický pokles podpory Smeru v posledních týdnech před volbami. A údajná akcelerace tohoto poklesu v posledních dvou týdnech před volbami. To se jen tak mimochodem nepotvrdilo... Ovšem druhá teze, uváděná při zveřejnění těchto průzkumů v českých médiích byla, že jakýmsi hegemonem slovenské pravice se stal z týdne na týden I. Matovič a jeho strana Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OlaNo). Slovenský pravicový volič a volič žádající změnu, tak dostal směrovku, která jej orientovala, koho je nejefektivnější volit... Jen tak mimochodem, ve svých důsledcích toto ovlivnění ve prospěch Matovičovy strany mělo za následek propad koalice stran Progresivní Slovensko/ Spolu, která je spjata s prezidentkou Čaputovou. A kromě toho byl také velice oslaben volební výsledek Kiskovy strany Za lidi. Kiska se netajil premiérskými ambicemi, ale s 5,8 % dosažených hlasů bude nejslabší koaliční stranou.

Strana Čaputové, respektive aliance obou liberálních stran, které k ní mají blízko, získala jen 6,95% hlasů. A nikoliv potřebných 7 %, což je požadavek slovenského zákona pro dvoučlené volební koalice.

OlaNo: Vítěz voleb

Když jsem v posledních týdnech slyšel v médiích části vystoupení Igora Matoviče, který je prakticky majitelem své politické strany, na některých předvolebních akcích, musím říci, že podobnou politickou demagogii jsem snad ještě v životě neslyšel. Blábolení o mafii, která ovládá Slovensko, o zlu, které je soustředěno v současné vládě a o potřebě třetí revoluce, bylo pro mě silnou kávou. Matovič pokračoval v předvolební kampani stejným způsobem, jako působil předtím deset let v politice. Jako klaun bez zábran, který ovšem plně vycítil společenskou objednávku a zejména ohromnou možnost, která se před ním otvírá, když jiní představitelé slovenské pravice zdaleka nedosahovali jeho formátu. Ani exprezident Kiska mu nemohl s jistou svou toporností a neschopností atraktivního politického projevu vůbec konkurovat. V těchto hodinách slovenští a čeští pravičáci pějí ódy na genialitu Igora Matoviče. Míra jeho demagogie byla vskutku nekonečná. Moc zkrátka ležela na ulici a on ji zvedl. Jiná věc je, jak s ní bude schopen nakládat. Zda bude schopen kompromisů, které si ustavení a chod čtyřčlenné vládní koalice vyžádá. Matovič ale nemá žádné vládní zkušenosti. V minulém volebním období mu z parlamentního klubu odešla třetina jeho členů. To, co vyprávěli, nebylo zrovna nic, co by si měl Matovič dát za rámeček. Ale tak už to možná bývá, když se lidé spolu rozcházejí. Matovič se svou stranou získal ve volbách čtvrtinu hlasů. Už dnes se ale řada lidí obává, na co se jeho konzervativní koalice zaměří. Zda to bude například boj proti interupcím, protože významnou část zvolených představitelů jeho strany představují bigotně katolické osobnosti anebo jiná hloupost. Je otázka, co bude chtít Matovič udělat v oblasti sociální politiky. Pravděpodobně to nebude jeho priorita a co bude tedy jeho priorita? Imaginární boj proti mafiím, které existují v každém státě a demokratický stát nemá nástroje pro rychlé řešení tohoto problému, jak ostatně ukazují například zkušenosti z USA. A nechci příliš hovořit ani o tom nejzřejmějším příkladu, kterým je Itálie. Zkrátka, jedno volební období je příliš krátké a pokud začne výkonná moc na Slovensku zasahovat do moci soudní, bude mít Slovensko stejné problémy, jako má Polsko. A vysoká očekávání lidí se zhroutí.

Smer: Debakl se nekonal

Strana Smer získala 18,3 % hlasů. Je to prohra, o tom není žádného sporu, ale po štvanici, kterou na Smer uspořádala pravicová média na Slovensku a jež trvala dva roky a stále se stupňovala, to ještě není žádná tragédie. Tragédie by byla, kdyby se volební výsledek Smeru přiblížil k 10%. To se ale nestalo. Prostě Smer má v politickém životě Slovenska naprosto pevné místo, má stovky starostů a krajských zastupitelů, desítky poslanců, tisíce aktivistů, kteří jsou zvyklí pracovat s lidmi a mají vesměs jejich důvěru. Je to strana s mezinárodním zázemím i s velkým fundamentem ve společenském životě Slovenska. Nepochybně Pellegrini s Ficem budou připravovat revanš. A jak to kdysi řekl můj přítel Jiří Horák, první polistopadový předseda CSSD, že jim bude stačit “čekat se svěšenýma rukama”. Vznikající pravicová koalice bude stejně nekonzistentní, jako někdejí pravicová koalice premiérky Radičové. Připomeňme, že její koaliční vláda skončila v trapných kotrmelcích a v osobních sporech, jimž vévodil právě Matovič a také Sulík. Představa, že by se tito lidé poučili z minulých chyb je málo pravděpodobná.

Nicméně, slovenskou společnost zachvátila potřeba dosáhnout politické změny. Když jsem viděl zanícené mladé lidi, kteří hovoří na kameru o potřebě změny a o boji proti mafii, bylo mě to jasné.Již dva roky trvá ve slovenské společnosti silná emoce vyplývající z vraždy dvou mladých lidí, novináře Kuciaka a jeho patrnerky. R.Fico byl představován jako někdo, kdo nese přímou odpovědnost za tuto vraždu. To je samozřejmě nesmyslné obvinění, ale významná část společnosti tomu věřila. Věřila, čemu chtěla věřit.

Vláda Smeru trvala s malým přerušením od roku 2006. Za tu dobu se Slovensko změnilo, zažívá léta ekonomické prosperity, stability a sociálního smíru. Může se stát, že pravicová koalice sociální smír naruší.... Pro úplnost uvedu volební výsledky dalších stran. Třetí stranou v pořadí podle volebního výsledku s 8,2 % je Kollárova strana Sme rodina. To není zrovna ideální koaliční partner pro konzervativní koalici. Je to silně sociálně orientovaná strana. Na čtvrtém místě, chtělo by se říci, až na čtvrtém místě, je Kotlebova Lidová strana- Naše Slovensko (LSNS). Ta získala ve volbách necelých 8 % hlasů. Za ní skončila se ziskem 6,2 % Sulíkova strana Svoboda a solidarita (SaS). A až za touto stranou je Kiskova strana. Do parlamentu se tedy nedostaly obě dvě dosud vládní strany, SNS a Strana maďarské koalice HID. To, že nebudou ve slovenském parlamentu poprvé po roce 1992, tedy po vyhlášení slovenské státnosti, zastoupeni Maďaři, může přinést velké komplikace ve vztazích s maďarskou menšinou. A to přesto, že zejména A. Kiska i I. Matovič se ihned po vyhlášení výsledků voleb pasovali do role ochránce zájmů občanů maďarské národnosti. To se ale lépe řekne, než se to udělá. Rodilý Slovák těžko může hájit maďarký národní zájem.

Slovenská pravice vybojovala vítězství zčásti pod falešnými hesly a sliby, jež není schopna v řadě oblastí naplnit velká povolební očekávání. Slováci chtějí změnu a je jen otázka, co si pod ní každý občan zvlášť představuje. Pro Smer nakonec není volební výsledek, kterého dosáhl žádnou katastrofou a představuje velmi dobrou základnu do budoucna.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele