Za české podniky v tomto slova smyslu považuji ty, které převážnou většinu svých obchodních aktivit realizují u nás a žijí z peněz domácích zákazníků. A mají tak převážnou většinu příjmů v korunách. Většinou se jedná o malé a střední firmy – podnikatele. Tato firemní „genocida“ už nemá jen podobu nerovných podmínek v přístupu úřadů, možnosti získat pobídky, dotace nebo daňové či jiné úlevy, ale nyní zasáhla možná nejcitlivější bod. 

Málokterý podnik dnes dokáže fungovat a rozvíjet se bez nějaké formy bankovního úvěru. Firmy, které pracují pro zahraničí, mají své příjmy alespoň zčásti v eurech a mohou si tudíž od bank brát i úvěry v eurech za úroky odvozené od základní sazby Evropské centrální banky - dnes někde nad 2%. Česká národní banka pro české podnikatele peníze zdražila přes 7%, tedy jsou zhruba třikrát dražší než od bank z oblasti zemí EMU. V takovém nerovném prostředí nemůže být nikdo delší dobu konkurenceschopný. K tomu navíc přistupují i rostoucí ceny energií, které u nás patří k nejvyšším v Evropě.

Člověk nemusí být ekonom, aby mu došlo, že většina českých firem nemá v takovém neférovém prostředí šanci přežít. Propadnou se do dluhů, přestanou mít schopnost splácet své závazky, vyplácet mzdy a platit daně a vyhlásí bankrot se všemi důsledky. Určitě globální, nadnárodní giganty postupem času (během pěti či deseti let) jejich zbytkové majetky velmi lacino odkoupí. Nejspíš po předchozím plném či částečném oddlužení příští českou vládou... Samozřejmě s dopadem dalšího nárůstu státního dluhu. Po mnohaleté periodě nárůstu nezaměstnanosti a chudoby se pak jen výrazně prohloubí to, co už dobře známe – ekonomika koloniální země. Nám zůstanou náklady a většinu zisků ze země dostanou zahraniční mateřské společnosti. Statisticky (fiskálně) se to bude projevovat v nízké produktivitě práce, která je argumentem i základem pro nízké mzdy.

Pro charakter země je podstatné, že výrazně klesne počet českých podnikatelů, tedy svobodné národní ekonomické elity, která bude nahrazena na zahraničních matkách závislými manažery. Ti musí vždy a za všech okolností poslouchat své bosse sídlící kdesi v zahraničí, třeba i v exotických destinacích. Ti také poslouchají zase ještě větší bosse, aby se struktura zodpovědnosti rozplynula v řetězcích šéfů a jejich šéfů. Nikdo pak ani neví, kam nakonec zmizí peníze vyždímané z naší země. Tento chmurný a předvídatelný scénář Fialově vládě nevadí, vlastně ho možná nevědomky svou pasivitou podporuje.

Bývalé vedení ČNB situaci pěkně zamotalo a zmizelo s opulentními odměnami do důchodu. Dnes dává bývalý šéf ČNB, Rusnok, v ČT, kde je oblíbeným hostem, knížecí rady, jak situaci ještě více zmrskat. Výsledkem společného úsilí Fialů a Rusnoků bude jen chudoba a nevolnictví širokých vrstev českých občanů.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele