Na druhé straně je to partaj svého druhu, která organizuje výlety svých čelných funkcionářů na Tchaj-wan, přičemž tito dávají najevo, že jsou, de facto, proti vládní politice jedné Číny. Jen tak mimochodem, tuto politiku, tedy politiku jediné Číny, zastával idol Pirátské strany Václav Havel.

Pirátský primátor Prahy Hřib se někde dozvěděl, že problematiku Smart Cities řeší skvěle právě na Tchaj-wanu. No, nic proti tomu, ale v Číně tuhle problematiku má vyřešenou vlastně každé město nad milion obyvatel, kterých je v Číně jako máku. Smart Cities znamená inteligentní řešení dopravy (v dopravním chaosu, který v Praze panuje, by to bylo potřeba), inteligentní řešení boje proti kriminalitě ve městě atd. Všechno to ovšem vyžaduje mít co největší část města a jeho komunikací pokrytou kamerami. Tak, aby například dopravní odborníci nebo policisté mohli usměrňovat dopravu, či zakročit rychle proti zločincům. Ale dobře, Pirátům se zachtělo zajet si na výlet na Tchaj-wan. Jeden z nich, jak jsme se dozvěděli, tam přiletěl oklikou ze Spojených států.

Ale vrátím se k problému, který Piráti zvedli velmi dobře. Říkají, že 2% HDP na armádu je příliš a že pak nebude peněz na mnohem potřebnější oblasti. Tedy na školství, zdravotnictví, sociální oblast, růst důchodů atd. Za daných okolností bych řekl, že je to hlas rozumu, protože zejména pravicová opozice, ale také premiér Babiš (zřejmě bez dohledu svých marketérů) Piráty školí, že jsou populisté, naivisté a vůbec blbci. Já si to ovšem nemyslím. Čísla jsou jasná. Jen tak mimochodem, vrcholem výdajů na obranu byly v letech samostatné České republiky, tedy od roku 1993 až do roku 2017, léta 2005 a 2006, kdy jsem byl českým premiérem. V roce 2005 byl armádní rozpočet na úrovni 2% HDP, což absolutně znamenalo částku 58,4 mld. Kč a v roce 2006 55,3 mld. Kč a tedy 1,72% HDP. K razantnímu snížení výdajů na obranu došlo počínaje rokem 2008. A zejména pak v období let 2010 – 2014, kdy výdaje na obranu v některých letech nepřevýšily ani jedno celé procento HDP. Pohybovaly se vesměs mezi 40 – 45 mld. Kč. Bylo to tedy v době, kdy státní rozpočet byl zpracováván a prosazován pravicovými vládami...

Je pravdou, že od roku 2009 se země, z velké části vinou vlády, potácela v hospodářské recesi. Přitom v letech 2011 – 2013 to bylo jednoznačně zaviněním špatné hospodářské politiky vlády pravice. Takže dnešní školení Pirátů ze strany pravice o tom, že by se měla na obranu čerpat 2% HDP, chápu jako pozdní lítost nad tím, že v letech své vlády se pravice prakticky nikdy k takovémuto výkonu nepropracovala. Zvýšit ovšem čerpání výdajů na obranu na úroveň 2% HDP by znamenalo, při předpokládaných nárůstech HDP v příštích letech, někdy v roce 2023, kdy by dvouprocentní závazek měl být naplněn, že by český rozpočet na obranu byl někde mezi 130 – 140 mld. Kč. V roce 2018 činil rozpočet na obranu částku 59,7 mld. Kč a v roce 2019 již to bylo o 7 mld. Kč více a tedy 66,7 mld. Kč. To jsou 1,2% HDP.

Věřím, že se Piráti širokou frontou těch, kteří jsou připraveni marnotratně a rozmařile utrácet peníze na obranu, nenechají zastrašit. Se záměry zbrojařských koncernů (a nejedná se vůbec o české zbrojaře) souzní také většina českých médií. Jen okrajové servery a tzv. proruské servery, projevují jiný názor. Čekal bych ovšem, že kritika záměrů čerpat 2% z HDP přijde především od komunistů a v určité podobě také i od jedné vládní strany – sociálních demokratů. Řeknu to zcela bez obalu. Levicoví voliči viděli vydávání peněz na obranu, tedy vesměs na nákup zbraní, vždy jako rozmařilost. Očekávají tedy od svých politických reprezentantů, že budou uvažovat podobně.

Piráti se dokonce velmi dobře vyjádřili také v tom směru, že by se část ohromných vojenských výdajů, které mají státy NATO i státy ostatní, měla dát na řešení závažných problémů třetího světa (infrastruktura, sucho, boj s chudobou atd.). To jsou všechno rozumné úvahy, které bych ovšem čekal především od stran klasické levice. Ale nesporně je to i dobré téma, na které by mohla slyšet celá řada voličů tradiční levice...

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele