Podobně jako Tony Blair v roce 1997, před svým prvním vítězstvím v parlamentních volbách, i Keir Starmer dal za svou stranu voličům nabídku na uzavření „smlouvy“ s britským lidem. Tato smlouva se má týkat příštích všeobecných voleb, jež Starmer očekává v květnu příštího roku.

Starmer řekl, že chce následovat příkladů bývalých labouristických premiérů C. Attleeho, H. Wilsona a T. Blaira. Ti mají podle něj jedno společné. Dokázali (dokonce opakovaně) vyhrát s labouristy v parlamentních volbách.

Starmer by chtěl navázat na Blaira, s jeho heslem „Nová labouristická strana, nová Británie“, inovovaným sloganem pro příští volby: „Vytvořme novou Británii ve 21. století“. V současné době podle řady agentur pro výzkum veřejného mínění mají labouristé velkou šanci zvítězit ve volbách do Dolní sněmovny nad svými konzervativními soupeři.

Připomenu jen, že v době pandemie dochází ve výsledcích průzkumů volebních preferencí agentur k velkému kolísání. Začátkem loňského roku (2021) labouristé vedli v průzkumech nad stranou toryů s podobným náskokem jako nyní., Ale tento svůj náskok v okamžiku, kdy vláda B. Johnsona začala v praxi a vcelku úspěšně aplikovat svůj plán boje proti pandemii (v zásadě šlo o rozsáhlou očkovací akci vakcínou proti Covidu), došlo v preferencích ke zvratu ve prospěch konzervativců.

Nyní je situace jiná a zdá se, že ve vládní konzervativní straně se objevují rozpory. Určitá část konzervativců, včetně řady poslanců začíná zpochybňovat pozici premiéra Johnsona. Je ale otázkou, zda si může některá z hlavních britských stran dovolit udělat změnu svého volebního lídra prakticky jen rok před volbami. Domnívám se, že pokud by takto konzervativci postupovali, spíše by se poškodili ve volbách, než aby něco získali.

Ale zpět k labouristům. Předvčerejší (úterní) Starmerovu řeč je možné označit jako programovou. Uvozuje programovou diskusi, která nastane ve špičkách labouristické strany v příštích měsících tak, aby na tradiční výroční konferenci této strany v září již byl předložen program pro příští parlamentní volby. Starmer tedy již má hlavní slogan tohoto programu a také ví, co by měla „smlouva“ jeho strany s voliči obsahovat.

První bod, o kterém Starmer hovořil, bych popsal zhruba jako „slušné vedení“. Je to zřejmě reakce na současnou politickou praxi Johnsonových konzervativců, kteří nijak zvlášť nezdůrazňují to, co zdůraznil Starmer v této souvislosti. To znamená nezištnost, integritu, objektivitu, předvídatelnost, otevřenost a čestnost.

Druhým bodem je základní právo jednotlivce cítit se bezpečně ve své komunitě. Důležité místo v této oblasti připadá na solidní výkon Národní zdravotní služby (NHS) v okamžiku, kdy jí občan potřebuje a vedle toho mít také ochranu pracovních míst pro zaměstnance.

Dalším bodem, který Starmer vypíchl, je „příležitost k úspěchu, k realizaci ambicí, získání zkušeností-kvalifikací a možnosti dobrého života“.

Čtvrtý bod: právo „žít v místech, kde se pečuje „o naše životy a ambice jsou brány vážně“.

Ale Starmer také dodal, že každá úspěšná smlouva je věcí obou stran. „Můžete očekávat přístup ke zdravotní péči pro občany na vysoké úrovni, ale musí být nulová tolerance ke zneužívání této péče (NHS)“.

K. Starmer samozřejmě nenechal nit suchou na současné vládě toryů B. Johnsona. Označil ji za nekompetentní zejména v souvislosti s krizí životních nákladů (inflace). Dále se vyjádřil, že ministři se chovali při covidových restrikcích, jako by tyto restrikce neplatily pro ně.

Svá slova si ale Starmer našel i pro uši vlastních straníků, když se vyjádřil, volně přeloženo, že ztráta důvěry veřejnosti ve vztahu k toryům neznamená automaticky získání důvěry veřejnosti pro labouristy. „Důvěra se musí vybojovat“.

Labouristickou stranu Starmer označil, stojíce před vlajkou Spojeného království (Union Jack), jako "hluboce patriotickou*, která pomohla vytvořit NATO a dala Británii vlastní odstrašující nukleární sílu a tedy nezávislost.

Starmer ve své programové řeči opakoval také předchozí sliby labouristů o vytváření „sousedských týmů kriminální prevence", dále ochranu pracovních míst, vytvoření 100 tisíc nových pracovních příležitostí a investování 28 miliard liber do „zelené ekonomiky“ za účelem vytváření nových pracovních míst, jako příklady pilířů labouristické politické linie v případě vytvoření vlády po volbách. Zdůraznil také dlouhodobý plán pro Národní zdravotní službu (NHS), který umožní přesun od pohotovostní služby k prevenci.

Když hovořil o B. Johnsonovi, K. Starmer řekl: „Nemyslím si, že politika je oblastí zábavního průmyslu. Myslím, že je to seriózní obor, kterým se řeší věci, ale obávám se, že v tomto momentě směřujeme dozadu. Máme premiéra, který si myslí, že pravidla se mají uplatňovat na každého, ale ne na něj“. Zkrátka Starmer vidí Johnsona jako politika, který by měl odejít. Ale styl současné vlády, který podle Starmera (a jak naznačují průzkumy veřejného mínění i pro velkou část veřejnosti), není věcí jen premiéra, ale celé vlády a vlastně politické strany, která je u moci.

Vůdce labouristů dále mluvil o potřebě „odvahy vytvořit novou Británii jako zemi, ve které se vám a vaší rodině dostane bezpečí, prosperity a respektu, kterého si zasluhujete“. A to má být obsahem „smlouvy“ labouristické strany s britským lidem.

Prostě labouristé odstartovali první fázi, zahřívací kolo, své volební kampaně, která by měla vyvrcholit za zhruba rok a čtvrt vítězství m této strany ve volbách do Dolní sněmovny.

(s využitím textu zveřejněného v deníku The Independent 5. 1. 2022)

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele